S čím by měli lidé začít, pokud chtějí doma snížit náklady na energie?
Nejprve se snižuje spotřeba. To obvykle znamená zateplení fasád, často i střech, případně podlahy. A také výměnu oken. Dnešní trojité sklo je méně prostupné než zeď postavená v 80. letech. Ani deset let stará okna už neplní dnešní parametry, a pokud je nevyměníte, o to víc musíte zateplit. Obecně totiž nemá cenu instalovat účinný kotel do nezatepleného domu. Když zateplíte později, kotel pak jede jen na poloviční výkon.
Petr HolubAbsolvent Environmentálních studií na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 2003 až 2007 vedl energetický program v organizaci Děti země. Později působil na ministerstvu životního prostředí jako poradce několika ministrů a také jako šéf odboru udržitelné energetiky a dopravy. Od roku 2010 vede alianci oborových asociací podporujících energeticky úsporné stavebnictví Šance pro budovy. Dlouhodobě propaguje rozvoj udržitelné energetiky. |
Po oknech a zateplení přijde na řadu úvaha o technologiích?
V prvé řadě jde o účinné zdroje - kotel na biomasu, kondenzační kotel na plyn nebo tepelné čerpadlo. Dále pak o lokální obnovitelné zdroje, tedy zejména o solární panely. U kolektorů na ohřev teplé vody sice není třeba velká rekonstrukce, protože spotřeba teplé vody je pořád stejná, ale pokud chcete panely i na topení, opět platí, že je nejprve třeba myslet na rekonstrukci.
Zapomíná se v této souvislosti na něco?
Na větrání. Domy s těsnými okny ztrácejí přirozenou výměnu vzduchu. Abyste se nedusili ve vlastním vydýchaném vzduchu, mělo by se každé dvě hodiny větrat. To však nikdo nedělá. Nejlepší je pořídit si centrální jednotku řízeného větrání, která má zároveň rekuperaci odpadního tepla. Je vhodné to udělat spolu se zateplením, protože se dělají díry do fasády. I když je možné na to získat dotaci, řeší se větrání jen asi u pěti procent projektů.
Jak poznám, která technologie je pro můj dům či byt nejlepší?
Vyplatí se kontaktovat energetického specialistu či projektanta, občas je to tatáž osoba. Každý dům je jiný, specialista ho projde, vypracuje několik variant, co by se s domem mohlo dělat. Řekne, jaké budou mít náklady, jaké úspory energie přinesou a na jakou podporu od státu lze při splnění podmínek dosáhnout. Tato energetická optimalizace vyjde pro rodinný dům do 15 tisíc korun, tyto náklady může zčásti, někde i celé následně pokrýt dotace.
Když už jsme u dotací, může si zájemce žádost vyřídit sám?
Ministerstvo životního prostředí to sice hodně zjednodušilo, je však třeba k tomu mít projektovou dokumentaci a odborný posudek energetické náročnosti, kterou musí udělat specialista. Žádost ale umí připravit firma, která dělá posudky, či projektant. Nemusí na to být žádný speciálně vyškolený konzultant.
Jaká je vlastně životnost technologií, jak dlouho mi investice „vydrží“?
Kontaktní zateplovací systémy mají garanci 25 let. Životnost stavebních opatření je třicet čtyřicet let. Odhadujeme, že se v Česku renovuje jedno procento domů. To znamená, že na každý dům se dostane jednou za sto let. A to je málo - ideálně by se mělo renovovat jednou za 40 let.
A je pro renovaci z pohledu technologií právě teď vhodná doba? Nebudou dokonalejší? Levnější?
Není na co čekat, bariéra pro renovace není primárně technologická. Pokrok sice probíhá, ale není tak výrazný. Snad jen u fotovoltaiky je lepší vyčkat, než přijdou lepší baterie, protože ty současné jsou drahé. Výrazné zlevnění panelů sice už asi nepřijde, ale zlevní baterie a řídicí systémy. U fotovoltaiky je navíc stále nejasná legislativa.
A co z pohledu podpory? Nemůže být v budoucnu ještě výhodnější?
Ani z tohoto pohledu nemá smysl čekat. Problém je, že jsou stále chaoticky roztříštěné, resorty se mezi sebou nedokázaly dohodnout. Ukazuje se to třeba u renovací bytových domů. Pokud je v Praze, jde podpora z Nové zelené úsporám (NZÚ), která spadá pod ministerstvo životního prostředí. A pokud je mimo hlavní město, jde z programu IROP, který řídí ministerstvo pro místní rozvoj. Zatímco v Česku máme osm různých programů pro různé typy budov, v Německu spadají všechny pod banku KfW a mají podobné podmínky.
Nová zelená úsporám je teď otevřena nepřetržitě. Je to dobře?
Určitě. Lidé by měli mít volnost, kdy budou investovat. Rozhodnutí o investici do rodinného domu v řádu stovek tisíců a do bytového domu v řádech milionů by nemělo probíhat podle toho, kdy je vyhlášená nějaká dotace. Kontinuální výzvy si navíc poradí s panikou před koncem období, počet přidělovaných prostředků teď roste postupně.
Je na programech něco, co by se dalo vylepšit?
Pár dílčích doporučení máme. Třeba IROP trpí tím, že funguje podle stejné, poměrně přísné metodiky jako operační programy. Města, která staví například školku, si s tím poradí, ale pro společenství vlastníků jednotek může být obtížné vše zvládnout. Navíc všechny ty miliardy řeší na ministerstvu jediný referent.
Kolik je v programech na renovace vyčleněno peněz?
V IROP je 17 miliard korun. Nová zelená úsporám se financuje z výnosů prodeje emisních povolenek, kvůli poklesu jejich ceny je tam aktuálně zhruba 20 až 22 miliard.
Budoucnost trhu s povolenkami je však nejasná. Mohou peníze dojít, pokud by úplně zkolaboval?
EU do toho systému dala spoustu politického kapitálu. Povolenky se budou i dále křísit, trh nezkrachuje, spíš se bude i nadále korigovat. Ale program NZÚ je už tak rozjetý, že by ho vláda snad nenechala padnout, ani kdyby nebyly peníze z povolenek. Už v roce 2014 ho ministerstvo životního prostředí dočasně financovalo z prostředků Státního fondu životního prostředí.
