Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stavaři mění žebříček rekordních pokut. Soudy ale obří sankce spíše ruší

  7:00aktualizováno  7:00
Sedmička stavebních firem má nyní kvůli nelegálním dohodám zaplatit pokutu v souhrnné výši 1,65 miliardy korun. Pohled na historickou statistiku ale napovídá, že stavaři mají velkou šanci, že jejich pokutu zruší soud. Z dosavadní desítky nejpokutovanějších kauz jich totiž bylo sedm následně zrušeno.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Jiří Bervida, MAFRA

Antimonopolní úřad (ÚOHS) v pondělí v pravomocném rozhodnutí potvrdil existenci nezákonných dohod, na kterých se podle něj v letech 2006 až 2008 podílelo sedm stavebních firem (podrobnosti o deliktu jsme psali zde). I přesto, že úřad přibližně o pětinu snížil celkovou výši sankce na 1,65 miliardy korun, jedná se o nejvyšší pokutu, kterou kdy udělil.

ÚOHS pravomocně trestá stavební firmy. Rekordní pokutu snížil o stamiliony

Na druhou pozici tak stavaři odsunuli kauzu, která se týkala podobného prohřešku. Šestnáct výrobců plynem izolovaného spínacího ústrojí zaplatilo v roce 2007 dohromady 941 milionů (před rozkladem to mělo být 979 milionů). Třetí příčku drží sankce udělená v roce 2004 šestici stavebních spořitelen, která v první instanci činila 484 milionů korun.

Důležité je ale v tomto žebříčku slovo „udělil“. Ještě více totiž vynikne aktuální primát při srovnání s pokutami, které byly opravdu zaplaceny a následně nebyly zrušeny. To je totiž v horních patrech žebříčku velmi vzácné.

   pokuta podle instance (v milionech Kč) 
 Kauzarok 1. 2.Jak to dopadlo
1Stavební firmy201420361650firmy podávají žaloby ke krajskému soudu
2Výrobci spínačů2007979941zrušeno soudy
3Stavební spořitelny200448455zrušeno soudy
4RWE2005370240zrušeno, znovu se projednává
5Benzinky2001313313zrušeno soudy
6České dráhy2008270254zrušeno soudy
7Český Telekom2005210205zaplaceno a nevráceno
8Pekárny200512066zrušeno, znovu se projednává
9Cukrovary2005118,7-zrušeno ÚOHS
10Výrobci léčiv2006113113zaplaceno a nevráceno
11Odpadové hospodářství201295-zaplaceno a nevráceno
 Detailnější údaje o nejpokutovanějších kauzách si můžete přečíst i na webu ÚOHS

Obvyklou praxí totiž je, že firmy pokutované ÚOHS za porušení hospodářské soutěže podají po doručení prvotního rozhodnutí rozklad, ve kterém se brání proti nařknutí z podvodu. Rozklad u největších případů zpravidla zamítne předseda ÚOHS, čímž se rozhodnutí stává pravomocným a do 90 (případně i 180) dnů musí firmy zaplatit pokutu.

Tím ale největší případy z velké většiny nekončí. I pravomocná rozhodnutí totiž lze napadnout u soudu, konkrétně u brněnského krajského. Ten má pravomoc - uzná-li předmět žaloby za opodstatněný - rozhodnutí ÚOHS zrušit. A pokuta se tak vrací.

Většinou se potom ještě ten, kdo neuspěl u krajského soudu (ať už firmy, nebo samotný antimonopolní úřad) obrací s kasační stížností na Nejvyšší správní soud. Ten může zrušit rozhodnutí krajského soudu, a případy se tak táhnou dlouhé roky.

Jen jedna z top deseti kauz naopak skončila tím, že firmy ani nepodaly rozklad a - mimo jiné výměnou za snížení pokut - se ke všemu přiznaly a na vyšetřování spolupracovaly. Jednou se také stalo, že pokutu následně zrušil samotný antimonopolní úřad.

Dosavadních pět největších pokut bylo zrušeno

To už ale v žádném případě nemůže být případ aktuální rekordní kauzy. Tři stavební firmy - Skanska, Strabag a Eurovia - které podle pravomocného rozhodnutí obdržely nejvyšší (přibližně půlmiliardové) pokuty už MF DNES potvrdily, že se do zmíněného soudního kolečka podáním žaloby ke krajskému soudu přihlásí.

Kolik má kdo zaplatit

Podle pondělního rozhodnutí ÚOHS mají stavební firmy za domlouvání účasti a krycích nabídek ve veřejných soutěžích zaplatit dohromady 1,65 miliardy korun. Z toho:

  • Skanska 530 milionů
  • Strabag 497 milionů
  • Eurovia 492 milionů
  • Swietelsky 76 milionů
  • M - Silnice 46 milionů
  • Berger Bohemia 13 milionů
  • Lesostavby Třeboň 4,2 milionu

„I nadále jednoznačně odmítáme veškerá obvinění vznesená v souvislosti s projektem R4 a proti rozhodnutí podáme žalobu ke Krajskému soudu v Brně,“ říká například mluvčí Skansky Ondřej Svatoň.

Při pohledu na historickou statistiku nejvyšších udělených pokut mají stavaři docela dobrou šanci, že se jim zaplacené sankce vrátí. Z pěti nejvyšších udělených pokut nezůstala v původní (druhoinstanční) podobě zaplacená ani jedna z nich. Čtyři rozhodnutí byla definitivně zrušena a pokud byly pokuty zaplaceny, stát je vrátil zpět.

Pouze v pořadí třetí nejvyšší pokuta - původně 370 milionů udělených za dominantní postavení plynařů z RWE - je stále „živá“. Původní rozhodnutí bylo sice také zrušeno, ale loni ho nahradilo nové. Tentokrát ale jde už jen o přibližně desetinovou částku - necelých 40 milionů korun.

Nejvyšší zaplacenou a posléze nevrácenou pokutou tak je trest za špatnou regulaci cenových plánů, který v roce 2005 musel zaplatit Český Telekom. Částka po snížení v druhoinstančním rozhodnutí činila 205 milionů korun. Tedy méně než polovinu toho, co má nyní zaplatit každá z trojice největších potrestaných stavebních firem. A osminu toho, co má sedmička firem zaplatit dohromady.

Úroky už firmy nedostanou

Zajímavé také je, že když soud v minulosti zrušil pokutu, vracely se firmám jejich peníze i s úroky. Ty kompenzovaly fakt, že s nimi společnosti nemohly po určitou dobu nakládat. „Úřad vždy žádosti o zaplacení úroků ve správních řízeních zamítal, nicméně správní soudy na základě dříve platného zákona o správě daní a poplatků vyplacení nařídily,“ potvrzuje praxi mluvčí ÚOHS Martin Švanda.

Stavební firmy, které musí pokutu platit nyní, se ale na případné „zhodnocení“ svých peněz se strany státu těšit nemohou. „Dle dnes platného daňového řádu již nárok na placení úroků není,“ říká Švanda. Daňoví poplatníci by se tak již neměli obávat toho, že vracené pokuty budou obohaceny o úrok ze státního rozpočtu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.