Antimonopolní úřad (ÚOHS) v pondělí v pravomocném rozhodnutí potvrdil existenci nezákonných dohod, na kterých se podle něj v letech 2006 až 2008 podílelo sedm stavebních firem (podrobnosti o deliktu jsme psali zde). I přesto, že úřad přibližně o pětinu snížil celkovou výši sankce na 1,65 miliardy korun, jedná se o nejvyšší pokutu, kterou kdy udělil.
ÚOHS pravomocně trestá stavební firmy. Rekordní pokutu snížil o stamiliony |
Na druhou pozici tak stavaři odsunuli kauzu, která se týkala podobného prohřešku. Šestnáct výrobců plynem izolovaného spínacího ústrojí zaplatilo v roce 2007 dohromady 941 milionů (před rozkladem to mělo být 979 milionů). Třetí příčku drží sankce udělená v roce 2004 šestici stavebních spořitelen, která v první instanci činila 484 milionů korun.
Důležité je ale v tomto žebříčku slovo „udělil“. Ještě více totiž vynikne aktuální primát při srovnání s pokutami, které byly opravdu zaplaceny a následně nebyly zrušeny. To je totiž v horních patrech žebříčku velmi vzácné.
| pokuta podle instance (v milionech Kč) | |||||
| Kauza | rok | 1. | 2. | Jak to dopadlo | |
| 1 | Stavební firmy | 2014 | 2036 | 1650 | firmy podávají žaloby ke krajskému soudu |
| 2 | Výrobci spínačů | 2007 | 979 | 941 | zrušeno soudy |
| 3 | Stavební spořitelny | 2004 | 484 | 55 | zrušeno soudy |
| 4 | RWE | 2005 | 370 | 240 | zrušeno, znovu se projednává |
| 5 | Benzinky | 2001 | 313 | 313 | zrušeno soudy |
| 6 | České dráhy | 2008 | 270 | 254 | zrušeno soudy |
| 7 | Český Telekom | 2005 | 210 | 205 | zaplaceno a nevráceno |
| 8 | Pekárny | 2005 | 120 | 66 | zrušeno, znovu se projednává |
| 9 | Cukrovary | 2005 | 118,7 | - | zrušeno ÚOHS |
| 10 | Výrobci léčiv | 2006 | 113 | 113 | zaplaceno a nevráceno |
| 11 | Odpadové hospodářství | 2012 | 95 | - | zaplaceno a nevráceno |
| Detailnější údaje o nejpokutovanějších kauzách si můžete přečíst i na webu ÚOHS | |||||
Obvyklou praxí totiž je, že firmy pokutované ÚOHS za porušení hospodářské soutěže podají po doručení prvotního rozhodnutí rozklad, ve kterém se brání proti nařknutí z podvodu. Rozklad u největších případů zpravidla zamítne předseda ÚOHS, čímž se rozhodnutí stává pravomocným a do 90 (případně i 180) dnů musí firmy zaplatit pokutu.
Tím ale největší případy z velké většiny nekončí. I pravomocná rozhodnutí totiž lze napadnout u soudu, konkrétně u brněnského krajského. Ten má pravomoc - uzná-li předmět žaloby za opodstatněný - rozhodnutí ÚOHS zrušit. A pokuta se tak vrací.
Většinou se potom ještě ten, kdo neuspěl u krajského soudu (ať už firmy, nebo samotný antimonopolní úřad) obrací s kasační stížností na Nejvyšší správní soud. Ten může zrušit rozhodnutí krajského soudu, a případy se tak táhnou dlouhé roky.
Jen jedna z top deseti kauz naopak skončila tím, že firmy ani nepodaly rozklad a - mimo jiné výměnou za snížení pokut - se ke všemu přiznaly a na vyšetřování spolupracovaly. Jednou se také stalo, že pokutu následně zrušil samotný antimonopolní úřad.
Dosavadních pět největších pokut bylo zrušeno
To už ale v žádném případě nemůže být případ aktuální rekordní kauzy. Tři stavební firmy - Skanska, Strabag a Eurovia - které podle pravomocného rozhodnutí obdržely nejvyšší (přibližně půlmiliardové) pokuty už MF DNES potvrdily, že se do zmíněného soudního kolečka podáním žaloby ke krajskému soudu přihlásí.
Kolik má kdo zaplatitPodle pondělního rozhodnutí ÚOHS mají stavební firmy za domlouvání účasti a krycích nabídek ve veřejných soutěžích zaplatit dohromady 1,65 miliardy korun. Z toho:
|
„I nadále jednoznačně odmítáme veškerá obvinění vznesená v souvislosti s projektem R4 a proti rozhodnutí podáme žalobu ke Krajskému soudu v Brně,“ říká například mluvčí Skansky Ondřej Svatoň.
Při pohledu na historickou statistiku nejvyšších udělených pokut mají stavaři docela dobrou šanci, že se jim zaplacené sankce vrátí. Z pěti nejvyšších udělených pokut nezůstala v původní (druhoinstanční) podobě zaplacená ani jedna z nich. Čtyři rozhodnutí byla definitivně zrušena a pokud byly pokuty zaplaceny, stát je vrátil zpět.
Pouze v pořadí třetí nejvyšší pokuta - původně 370 milionů udělených za dominantní postavení plynařů z RWE - je stále „živá“. Původní rozhodnutí bylo sice také zrušeno, ale loni ho nahradilo nové. Tentokrát ale jde už jen o přibližně desetinovou částku - necelých 40 milionů korun.
Nejvyšší zaplacenou a posléze nevrácenou pokutou tak je trest za špatnou regulaci cenových plánů, který v roce 2005 musel zaplatit Český Telekom. Částka po snížení v druhoinstančním rozhodnutí činila 205 milionů korun. Tedy méně než polovinu toho, co má nyní zaplatit každá z trojice největších potrestaných stavebních firem. A osminu toho, co má sedmička firem zaplatit dohromady.
Úroky už firmy nedostanou
Zajímavé také je, že když soud v minulosti zrušil pokutu, vracely se firmám jejich peníze i s úroky. Ty kompenzovaly fakt, že s nimi společnosti nemohly po určitou dobu nakládat. „Úřad vždy žádosti o zaplacení úroků ve správních řízeních zamítal, nicméně správní soudy na základě dříve platného zákona o správě daní a poplatků vyplacení nařídily,“ potvrzuje praxi mluvčí ÚOHS Martin Švanda.
Stavební firmy, které musí pokutu platit nyní, se ale na případné „zhodnocení“ svých peněz se strany státu těšit nemohou. „Dle dnes platného daňového řádu již nárok na placení úroků není,“ říká Švanda. Daňoví poplatníci by se tak již neměli obávat toho, že vracené pokuty budou obohaceny o úrok ze státního rozpočtu.
