V České republice byl až do roku 1990 získáván převážně med smíšený (pocházející z více různých zdrojů nektaru a medovice), neboť veškerý med musel být od včelařů vykoupen za stejnou dotovanou cenu. V současnosti však lze již koupit i dražší, jednodruhový med, který od včelařů vyžaduje odbornější znalosti v ošetřování včelstev.
* med řepkový - první med v sezoně, který je buď zcela jednodruhový, nebo s příměsí medu z ovocných stromů. Vzhledem k velikým plochám pěstované řepky se vyskytuje se většině oblastí naší republiky. Je to med s vysokým obsahem glukózy (poměr glukózy k fruktóze je téměř 1:1), a proto velmi rychle krystalizuje. V současnosti se ho pro prodej v malém většina zpastovává (tj. krystaly se tlakem rozmělní, až vznikne hmota podobná sádlu, která se velmi dobře maže na pečivo).
* med akátový - je pokud jde o krystalizaci pravým opakem řepkového. Poměr glukózy a fruktózy je u něj 1:1,5-1,7, takže nekrystalizuje téměř vůbec. Vydrží tekutý, průsvitný se žlutonazelenalým nádechem po několik let. Je velmi jemné chuti i vůně a obsahuje velmi málo pylových zrn. Hodí se proto i do výživy malých dětí, neboť nevyvolává pylové alergie a jen velmi málo ovlivní chuť jím oslazených nápojů.
* med medovicový - jeho charakteristika záleží na zdroji medovice. Díky látkám pocházejícím z rostlinné šťávy jehličnatých stromů může mít vyšší brzdící vliv na mikroby způsobující záněty dýchacích cest. Jeho nevýhodou je ovšem vyšší obsah imisních látek z ovzduší, které padají do medovice a jsou včelami donášeny do úlu.
* med lipový - za takový med je u nás označován ponejvíce med smíšený z nektaru a medovice lip. Lípy totiž nabízejí oboje současně. Takový med je výrazné lahodné chuti i vůně, poměrně brzy krystalizující. Na rozdíl od něj je med vzniklý čistě z nektaru lip chuti až příliš ostré, v krku škrábající.
Pramen: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
* med řepkový - první med v sezoně, který je buď zcela jednodruhový, nebo s příměsí medu z ovocných stromů. Vzhledem k velikým plochám pěstované řepky se vyskytuje se většině oblastí naší republiky. Je to med s vysokým obsahem glukózy (poměr glukózy k fruktóze je téměř 1:1), a proto velmi rychle krystalizuje. V současnosti se ho pro prodej v malém většina zpastovává (tj. krystaly se tlakem rozmělní, až vznikne hmota podobná sádlu, která se velmi dobře maže na pečivo).
* med akátový - je pokud jde o krystalizaci pravým opakem řepkového. Poměr glukózy a fruktózy je u něj 1:1,5-1,7, takže nekrystalizuje téměř vůbec. Vydrží tekutý, průsvitný se žlutonazelenalým nádechem po několik let. Je velmi jemné chuti i vůně a obsahuje velmi málo pylových zrn. Hodí se proto i do výživy malých dětí, neboť nevyvolává pylové alergie a jen velmi málo ovlivní chuť jím oslazených nápojů.
* med medovicový - jeho charakteristika záleží na zdroji medovice. Díky látkám pocházejícím z rostlinné šťávy jehličnatých stromů může mít vyšší brzdící vliv na mikroby způsobující záněty dýchacích cest. Jeho nevýhodou je ovšem vyšší obsah imisních látek z ovzduší, které padají do medovice a jsou včelami donášeny do úlu.
* med lipový - za takový med je u nás označován ponejvíce med smíšený z nektaru a medovice lip. Lípy totiž nabízejí oboje současně. Takový med je výrazné lahodné chuti i vůně, poměrně brzy krystalizující. Na rozdíl od něj je med vzniklý čistě z nektaru lip chuti až příliš ostré, v krku škrábající.
Pramen: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
