"Město naplňuje celý komplex možností, se kterými mohou být jeho obyvatelé spokojeni. Navíc se v Hradeckých podařilo probudit zdravý lokální patriotismus," pochvaluje si hradecký primátor Oldřich Vlasák.
Kolem Hradce je dobře dostupná příroda, možnosti pro turistiku a sport, ale i poměrně nízká nezaměstnanost, jež dosahuje zhruba sedmi procent. "O Hradci bylo už v roce 1918 napsáno v naučném slovníku, že je to město klotových rukávů. A to podle mě platí dodnes. Ve srovnání například s Pardubickem je tu velký počet různých úřadů, bank a institucí, kde mají lidé sice menší platy, ale zase své jisté," říká hradecký starousedlík Petr Liška.
Faktem je, že v Královéhradeckém kraji je podprůměrná mzda, řada zkrachovalých továren a jedny z nejvyšších nájmů. Na druhou stranu je tam nadprůměrný počet aut, supermarketů a hypotečních úvěrů.
Praha je sice bohatá, ale ne spokojená
Hlavní město a Ústecký kraj se sobě podobají asi jako černá a bílá. V Praze je nejméně lidí bez práce, na Ústecku nejvíce. V Praze je nejvíce lidí s vysokoškolským vzděláním, v Ústeckém kraji nejméně. V Praze se lidé dožívají nejvyššího věku, v Ústí nejnižšího.
V čem si však jsou oba regiony rovné, je znečištěné ovzduší, vysoký počet rozvodů a kriminalita. Zatímco v Praze si však lidé aspoň vydělají nejvíce v republice, na Ústecku se výhody hledají těžko, ať se člověk podívá na jakýkoliv ukazatel kvality života.
Ne každému však život v Praze ve všem vyhovuje. "Stále si tady nemohu zvyknout, zatím jsem si nenašel takový ten domovský obchod jako v Ústí, navíc mi vadí spousty lidí na ulicích," říká Jiří Mezenský, který se do Prahy přestěhoval právě ze severočeské metropole. Doma totiž nemohl najít zaměstnání, které by odpovídalo jeho vysoké kvalifikaci.
I on tak potvrzuje pravdu ověřenou sociology, že spokojenost lidí s životní úrovní se neřídí jen tím, co lze přepočítat na peníze. "Domácnosti svou životní úroveň vnímají jinak než jen jako samotné materiální poměry," říká Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle něj mají na spokojenost lidí vliv i velmi individuální faktory, jako jsou osobní a rodinné vztahy.
Při loňském průzkumu CVVM se cítili se svou životní úrovní nejvíce spokojeni obyvatelé Královéhradeckého kraje, kde ji označilo za dobrou 76 procent lidí, oproti jen 68 procentům Pražanů. Rodiny žijící v Ústeckém kraji, které jsou na tom podle suchých statistických údajů nejhůře, se však tak zle necítí. Přes šedesát procent z nich svou situaci považuje za dobrou.
Naopak obyvatelé hlavního města nevidí svou situaci nijak růžově zejména kvůli vyšším životním nákladům. Především bydlení je tu dvojnásobně drahé oproti zbytku republiky, ale nadprůměrné příjmy má zhruba jen čtvrtina lidí z hlavního města.
Praha má také nejstarší populaci ze všech krajů - a ta je obvykle se svým životem spokojená nejméně. "Právě důchodci se nejhůře vyrovnávají s vyššími cenami, jsou také hodně citliví na problémy bezpečnosti či špatného životního prostředí," říká Červenka.
