Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejen Praha má svou Blanku. Podívejte se na stavební fiaska Evropy

  9:58aktualizováno  9:58
Po mnoha odkladech a velkém předražení je pražský tunel Blanka konečně v provozu. Nejen Česko má však problémy s megastavbami, které se ukáží být zfušované, předražené nebo zbytečné. Podívejte se na další evropské „Blanky“.

Nezáleží, zda jde o vyspělé západoevropské země nebo ty, které se na světovém žebříčku korupce umisťují na předních místech. Téměř každý stát trápí projekt, který byl původně považován za prestižní. Zpětně by však řada politiků byla raději, kdyby se nikdy nezačalo stavět.

1.Letiště Berlín Brandenburg

Místo nového superletiště, které mělo nahradit nevyhovující dopravní uzly Tegel a Schönefeld, stojí na kraji německé metropole jedna z největších stavebních ostud v poválečných dějinách Německa.

Fotogalerie

Původní termín zprovoznění nového berlínského letiště byl podle deníku Tagesspiegel stanoven už na rok 2007, nyní se spíše opatrně kalkuluje s koncem roku 2017.

Také náklady se vyšplhaly na šestinásobek původní sumy. Místo jedné miliardy eur jich němečtí daňoví poplatníci zaplatí šest. Důvodem odkladů jsou nefunkční protipožární opatření, která se dlouhodobě nedaří vyřešit i přesto, že samotná stavba je prakticky hotová. Objevují se proto i úvahy o zbourání celého letiště a jeho opětovném postavení.

2.Přístav Weser Jade Port

Přístav za jednu miliardu eur ve Wilhelmshavenu je prvním hloubkovým přístavem v Německu. Po otevření v roce 2012 se však ukázalo, že ho nikdo nepotřebuje. Německými médii se šířily letecké fotografie 135 hektarů velké plochy přístavu, který zeje prázdnotou. Obří jeřáby zůstávaly mimo provoz a přezdívka přístav duchů se rychle ujala.

Co stálo víc než Blanka? Nejdražší dopravní stavby po roce 1989

Důvodem fiaska bylo špatné načasování uprostřed hospodářské krize a propadu námořního obchodu. Letos to však vypadá, že by se trend mohl obrátit. S růstem ekonomiky se počet lodí ve Wilhelmshavenu zpětinásobil, a i když kapacita stále není zcela využitá, prognózy jsou optimistické.

3.Budova Skotského parlamentu

Podle serveru Monumental Budget Busters je moderní sídlo skotského parlamentu nejvíce předraženou stavbou dokončenou v tomto tisíciletí. Náklady se při začátku prací v roce 1999 odhadovaly na maximálně 40 milionů liber. Při otevření v roce 2004 - po tříletém zpoždění - se konečný účet vyšplhal na 430 milionů, podle současného kurzu tedy téměř 16 miliard korun. Cena se tedy navýšila více než desetinásobně. I když veřejnost má na stavbu rozporuplné názory, architekti ji označují za mimořádně zdařilou.

4.Olympiáda v Soči

Na tomto místě by mohla být zmíněna jakákoliv jiná olympiáda či sportovní magaakce akce typu mistrovství světa ve fotbale. Investované peníze na výstavbu stadionů a veškerého sportovního příslušenství se státu či městu téměř nikdy nevrátí. Zimní olympijské hry v Soči 2014 lze však označit za symbol sportovního plýtvání.

Náklady na vůbec nejdražší Hry v historii se vyšplhaly na 50 miliard dolarů, tedy přes bilion korun. Jejich výstavbu doprovázela řada podezření z korupce i kritika pracovních podmínek dělníků. Rok a půl po skončení olympiády nemá areál dostatečné využití a olympijská vesnice se rozpadá (více čtěte zde).

5.Jaderná elektrárna Olkiluoto

Podobně jako u olympiády v Soči i zde by mohla být uvedena řada další projektů výstavby jaderných bloků. Finská elektrárna na poloostrově Olkiluoto je však odstrašujícím příkladem za všechny podobné, které rádi uvádějí odpůrci jádra. Stavba třetího bloku začala v roce 2005, po mnoha odkladech se nyní počítá s uvedením do provozu v roce 2018. Náklady se z původních třech miliard eur v tuto chvíli odhadují na devět miliard.

6.Polská dálnice S8

Při stavbě dálnice S8 nakonec sice nedošlo k žádným rekordním ekonomickým škodám, postup stavebních firem při jejím projektování lze však dát za příklad absolutního diletantství. V roce 2007 se totiž část stavby, kterou měli budovat dělníci směrem od Vratislavi, v projektu o pět kilometrů minula s dálnicí vedoucí od Lodže. Polské Generální ředitelství krajských silnic a dálnic totiž zadalo projekt dvěma různým kancelářím, které se nebyly schopny domluvit. Na problém se naštěstí přišlo včas, postaven byl zatím pouze krátký úsek.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.