Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejvíc se marodí na Zlínsku, nejméně v Praze. Roste počet exekucí dávek

  15:03aktualizováno  15:03
Nejdéle zůstávají na nemocenské lidé ve Zlínském kraji, nejkratší dobu už tradičně v Praze. Ukazuje to analýza České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Na vzestupu je ošetřovné - lidé zjistili, že je výhodné marodit spolu s ošetřovaným členem rodiny.

S akutními záněty horních cest dýchacích zůstávají Češi na nemocenské nejdelé třicet dní. | foto: MAFRA

Pohled na data z konce desátého měsíce dává tušit, že úřad letos zřejmě vyplatí nejvyšší počet dávek z nemocenského pojištění - přes tři miliony. Na konci října čerpali lidé na dávkách z nemocenského pojištění - tedy nemocenské, ošetřovném a mateřské - téměř dvacet miliard korun.

Statistika ČSSZ ukazuje, že nejvíce marodí lidé ve Zlínském, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Naopak tradičně nejkratší dobu zůstávají lidé na nemocenské v Praze, dále pak v Brně a ve Středočeském kraji. Zatímco ve Zlínském kraji je průměrné trvání nemocenské 49 dní, v metropoli pouze 33 dní.

Do statistiky se nedostanou onemocnění kratší než 15 dní - ty totiž platí zaměstnavatel, s výjimkou prvních tří dní, které jsou „zadarmo“. Stát z nemocenského pojištění začíná platit až od patnáctého kalendářního dne.

Exekučních srážek z nemocenské přibývá

Co do počtu vyplácených dávek z nemocenského pojištění v letech 2014 a 2015 přibylo o jedenáct procent. Na nárůstu se významně podílí zvýšené čerpání ošetřovného, těchto dávek v minulých letech přibylo o víc než šedesát procent. To může podle ČSSZ souviset s tím, že je si lidé s malými dětmi, když jsou oba onemocní, začali brát raději ošetřovné než nemocenskou. To se totiž vyplácí už od prvního dne sociální události, zatímco u nemocenské se první tři dni nedostává nic.

To, jestli lidé v daném kraji čerpají ošetřovné víc nebo méně, záleží například na zaměstnanosti v regionu, věkové struktuře obyvatel a na přístupu ošetřujících lékařů.

Průměrnou délku nemocenské ovlivňuje také fakt, že spousta lidí nechce být na nemocenské kvůli penězům. Banální onemocnění pak přecházejí, což mnohdy naopak vede ke komplikacím a následně k delší léčbě.

Statistika uvádí, do třiceti dnů zůstávají Češi na nemocenské především s akutními záněty horních cest dýchacích a s akutním onemocněním zažívacího ústrojí. Maximálně šedesát dní se zůstává doma s bolestmi dolní části zad a s komplikacemi raného těhotenství. Víc než 180 dní trvá nemocenská zejména u onkologických diagnóz.

Nejvyšší průměrnou délku trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti je u tuberkulózy a nejkratší je právě u nemocí dýchacích cest.

Došlo také k raketovému nárůstu exekučních a insolvenčních srážek z dávek nemocenského pojištění. Ke konci letošního října jich bylo o 51 procent víc než ke stejnému datu loni. Trend začal už loni - meziroční nárůst byl o víc než 40 procent. Jen za deset měsíců letošního roku byly exekuce nařízeny na 106 tisíc dávek z nemocenského pojištění, v roce 2012 to bylo za celý rok jen 44 tisíc.

Průměrný počet dní, během kterých Češi zůstávají na nemocenské
Krajk 31.10.2015k 31.10.2014
1. Zlínský49,9855,72
2. Moravskoslezský49,7354,40
3. Jihomoravský47,6851,30
4. Olomoucký45,8652,88
5. Jihočeský43,7348,58
6. Vysočina43,0846,66
Zdroj: ČSSZ
Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.