Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejvíce berou ředitelé, nejméně výběrčí mincí

aktualizováno 
Kdo chce mít v Česku co nejvyšší výdělek, měl by být ředitelem velkého podniku, finančním či počítačovým odborníkem, nebo se zajímat o práci v letectví. Nejnovější průzkum Českého statistického úřadu ukázal, že mzdy těchto profesí se pohybují v desítkách tisíc korun měsíčně. Pokud vám stačí vydělávat kolem průměrného platu (loni činil 14 097 korun), buďte učitelem, technikem či pokrývačem.
Některé nejlépe placené profese Některé nejhůře placené profese
Prezident velkého podniku 67 205 Výběrčí peněz z automatů 6 026
Pilot 44 232 Pečovatelka 7 537
Odborník v bance 29 077 Lesní dělník 7 611
Počítačový expert 24 575 Švadlena 7 681
Záchranný mechanik v dole 24 527 Školník 7 705

Pramen: Český statistický úřad

Na nejhůře placená místa Český statistický úřad (ČSÚ)  řadí výběrčí mincí z automatů, kteří stejně jako pomocní uklízeči nepotřebují kvalifikaci a smiřují se asi se šestitisícovými platy.

Během posledních let se přitom na špičce ani na dně mzdového žebříčku neudály žádné převratné změny. Například mezi nižšími kancelářskými profesemi byli loni stejně jako v roce 1996 nejhůře placeni telefonisté a pokladní v obchodech. "Některé profese budou vždy patřit mezi špičkově placené a naopak. Je to dáno už samotnou náplní práce, její náročností i tím, jakou cenu má její výsledek. V tom se asi ani při rychlých změnách ekonomiky nic příliš nemění," míní ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Martin Mácha.

Podle něj se však mohou objevit nové požadavky na některé profese, díky nimž se lidé, kteří se dokážou včas přizpůsobit, vyhoupnou platově nahoru.

To je i případ počítačových expertů. Zatímco před čtyřmi lety brali 16 627 korun, loni už je průměrný plat 24 575 vynesl mezi deset nejlépe placených "neředitelských" profesí.
Podle šéfa výzkumné agentury Trexima Jaromíra Pátíka navíc není podstatné jen to, jakou profesi člověk dělá, ale především kde a pro koho ji dělá. "Jinak na tom zřejmě bude účetní v Praze a jinak ve Znojmě. A lišit se bude i plat vrátného někde v textilce od platu jeho kolegy třeba v elektrárně." 

Stejná práce neznačí stejný plat
Jak si může pomoci k vyššímu platu dospělý člověk, který má již svou profesi vybranou a jeho místo na mzdovém žebříčku ve společnosti je už vymezené? "Na výši platu konkrétní profese má naprosto klíčový vliv výběr odvětví. A v rámci odvětví je pak rozhodující, jakou firmu si kdo vybere - jestli se jí daří, zda má zahraničního vlastníka a podobně," tvrdí Jan Srb z Českého statistického úřadu.

Mezi obory, které platí tradičně špatně, patří zemědělství, textilní průmysl a řada běžných služeb jako jsou obchodníci, kadeřníci, obuvníci či praní prádla. Naopak banky, pojišťovny, letecký průmysl či hornictví patří k odvětvím s nejvyššími mzdami.
Zatímco pokladní v obchodě patří ve skupině administrativních profesí k nejhůře placeným s průměrnou mzdou 8355 korun měsíčně, pokladní za přepážkou v bance berou za podobnou práci 14877 korun.

Pokud se někdo rozhodne zůstat věrný svému odvětví a firmě a bude spoléhat pouze na to, že s růstem jeho věku poroste i jeho plat, mohl by být zklamán.

Rozdíl mezi platy podle věku je totiž daleko menší než rozdíly mezi firmami či odvětvími. Podle Českého statistického úřadu je průměrný plat dnešních šedesátníků sice nejvyšší ze všech věkových kategorií - 16697 korun, je to však "jen" o 5678 korun víc než u dvacetiletých.

Podle odborníků je rozdíl mezi odvětvími nejvíce patrný na platech řídících pracovníků. I když ředitelé a vedoucí pracovníci mají místo na špičce žebříčku nejlépe placených profesí jisté, favorité se mění.

Mezi nejlépe placenou trojici oborů se v posledních letech nově probojovali šéfové, kteří se starají o odbyt výrobků a jejich propagaci. Loni měli podle ČSÚ hrubou měsíční mzdu 37 373 korun. Přitom ještě v roce 1996 pobírali o čtrnáct tisíc méně a patřilo jim šesté místo v žebříčku.

Podobně v posledních letech bodují vedoucí, kteří se starají o chod počítačových sítí. Před třemi lety se nedostali ani mezi nejvyšší desítku nejlépe placených, loni již byli na čtvrtém místě s platem 35 558 korun měsíčně. Zlepšuje se i pozice manažerů z oboru telekomunikací, šéfů personálních oddělení a vedoucích výzkumu a vývoje.

Podle zástupkyně personální agentury H. Neumann International Hany Navarové to odpovídá zvýšené poptávce: "Zatímco zájem o telekomunikační a počítačové odborníky je dán rozvojem, poptávka po manažerech do oblasti prodeje a marketingu byla vyvolána tím, že firmy se během recese snažily omezit náklady na výrobu a především prodat." 

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Příliš výjimek a chyby úředníků, kritizuje NKÚ správu daní z příjmů

Správa daně z příjmů fyzických osob je nepřehledná a složitá pro plátce i úřady. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky v...  celý článek

Od každé z pěti zvolených odrůd chystá vinařství rodiny Vaďurů z Polešovic
Vinaři opouštějí obchodní řetězce, sází na vlastní prodejní cesty

Vinařství se postupně odklánějí od prodeje v supermarketech. Nechtějí pod nátlakem korporací snižovat ceny, ani bojovat v kategorii levných vín s těmi...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Kdo ušetří díky Dešťovce na splachování, mohl by zaplatit víc na stočném

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) bude doporučovat Státnímu fondu životního prostředí, aby v novém kole dotačního programu Dešťovka v případě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.