Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Největší propasti mezi bohatými a chudými jsou na jihu Evropy a v USA

  11:33aktualizováno  11:33
I ve vyspělých zemích jsou obrovské rozdíly mezi horními „deseti tisíci“ a lidmi s nejnižšími příjmy. Největší nerovnosti analytici zaznamenali na jihu Evropy a hned potom v USA. Nejvyrovnanější příjmy a také šance na zlepšování životního standardu mají lidé ve Skandinávii.
Největší propasti mezi bohatými a chudými jsou v jižních zemích Evropy (ilustrační snímek)

Největší propasti mezi bohatými a chudými jsou v jižních zemích Evropy (ilustrační snímek) | foto: AP

Analytici investiční banky Morgan Stanley ve své studii tento týden představili žebříček vyspělých zemí seřazených podle toho, kde jsou největší nerovnosti mezi nejchudšími a nejbohatšími a zároveň, kde vládnou pro příjmovou nerovnost nejpříznivější podmínky. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Sledovali nejen rozdíl mezi průměrnými příjmy horních a dolních deseti procent obyvatelstva, ale také situaci na pracovním trhu (viz sloupec „inkluze na pracovišti“) - rozdíly mezi mzdami žen a mužů, vynucené zkrácené pracovní úvazky nebo procento mladých, kteří se ocitli bez práce.

Méně lichotivé pozice zaujaly země, kde nejchudší lidé v průzkumu hodnotili svůj zdravotní stav negativně a záporné body byly také za horší přístup k internetu.

Nerovnost rozvinutých ekonomik

Čím propastnější rozdíly mezi příjmy, tím horší vývoj ekonomiky

Nejlépe v hodnocení dopadly skandinávské státy, kde je nerovnost příjmů mezi obyvatelstvem nejmenší

Podle banky velké rozdíly mezi příjmy lidí dlouhodobě brzdí ekonomický růst. V zemích jako jižní Itálie nebo USA mají lidé podle analýzy horší možnosti než ve zbytku zemí - ať už se týká vzdělávání nebo zvyšování dovedností. Čím nerovnější výchozí podmínky pro lidi, tím je vyšší nedůvěra k politikům, státním institucím. A tím více státy směřují k regulacím, ochranářství trhu nebo k protiimigračním opatřením.

Giniho koeficient

je číselným vyjádřením rozdělení mezd v dané společnosti.

Státy, které mají hodnotu Giniho koeficientu, blízkou nule, mají rovnoměrné rozdělení příjmů.

Hodnota jedna by byla interpretována tak, že veškerý příjem bere jeden člověk.

„Střední třída v generacích vyrůstajících po druhé světové válce mohla usilovat o zlepšení své životní úrovně v podobě rozumně velkého domu a s vyhlídkou na dobré vzdělání svých dětí,“ uvádí studie Morgan Stanley. „Dnešní střední třída se potýká s velkou nejistotou ohledně zaměstnání a očekávaných příjmů v důchodu,“ dodávají analytici.

Z příjmové nerovnosti dokáží těžit velké nadnárodní firmy. Staví na ní svou produktovou politiku, příkladem může být výrobce potravin a pochutin Nestlé. Firmy nabízejí jak luxusní výrobky ve vyšší kvalitě pro bohatší, tak cenově dostupné produkty vyrobené s nízkými náklady pro nízkopříjmové.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vrtací vůz pro mikropilotové deštníky.
Češi staví depo pro turecké metro. V Istanbulu budují i podzemní lanovku

Magistrát největšího tureckého města Istanbulu investuje do dopravní infrastruktury, a to i přes rostoucí inflaci a ekonomické zpomalení země. Turecká dcera...  celý článek

Potenciálně nebezpečná malá kuše na párátka je v Číně hitem. Je oblíbenější než...
Zapomeňte na fidget spinner. Čínou letí mini kuše, rodiče volají po zákazu

Čínští rodiče volají po zákazu mini kuše, která se stala hitem mezi čínskými dětmi. Hračka, původně konstruovaná na střílení párátek, se může snadno proměnit v...  celý článek

Reklama, která si pohrává s tématikou hromadného znásilnění.
Sex v reklamě neprodává, někdy spíš irituje, ukázala rozsáhlá studie

Zažitý stereotyp, že sex v reklamě prodává, se pomalu boří. Podle nejnovějšího výzkumu sice sexualita dělá spoty zapamatovatelnější, ne však v souvislosti se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.