Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Evropská kultura a civilizace jsou v ohrožení, tvrdí ministr Babiš

  11:06aktualizováno  11:06
Letošní rok byl mimořádně úspěšný pro českou ekonomiku, ale mimořádně rizikový pro Evropu i pro naši budoucnost. Tak hodnotí posledních dvanáct měsíců ministr financí Andrej Babiš. Nejdůležitější událostí roku je podle něj uprchlická krize, která přináší Evropě řadu vážných rizik.

Česká ekonomika je opravdu v dobré kondici, říká v rozhovoru pro iDNES.cz ministr financí Andrej Babiš. | foto:  David Neff, MAFRA

Jaký byl končící rok, máte-li se na něj podívat očima ministra financí a místopředsedy vlády zodpovědného za ekonomiku?
Velmi úspěšný. Česká ekonomika po letech přešlapování na místě procitla a je dnes nejrychleji rostoucí ekonomikou v Evropské unii. To je nesporný úspěch, na kterém se podílí i politika naší vlády.

Je růst udržitelný?
Česká ekonomika je opravdu v dobré kondici. Vládne spotřebitelský optimismus, většina firem má optimistická očekávání. Slabiny vidím především v tom, že je zde nerovné prostředí pro podnikatele, že zákony umožňují daňové úniky, dochází také k masivním přesunům kapitálu do zahraničí, což je často motivováno nestabilním právním rámcem pro podnikání. Viz činnost insolvenční mafie. Na tom všem musíme pracovat. Dalším problémem českých firem je nedostatek některých profesí, narůstající počet volných pracovních míist, o které nemají nezaměstnaní zájem, nebo pro ně nemají kvalifikaci. Musíme to řešit flexibilnějším trhem práce a spoluprací škol s průmyslem. Každopádně věřím, že i příští rok bude úspěšný, i když neočekáváme takové tempo růstu jako letos.

Jaký je váš pohled na rok 2015 z pozice byznysmena, majitele Agrofertu?
Tak na to vám odpovídat nebudu. Nepracuju v Agrofertu, věnuji se politice.

Koalice opět EET neprotlačila. Jen zvyšujete restrikce, slyšela od ODS

Pořád jste jedním z největších podnikatelů v zemi. Ale dobře, vraťme se k hodnocení politika. Jako politik jste stoprocentně úspěšný nebyl, nepovedlo se vám prosadit elektronickou evidenci tržeb, která je pro vás jedním z klíčových zákonů.
Jistě, byl bych raději, kdyby se podařilo zákon o elektronické evidenci tržeb bez obstrukcí schválit, konečně by to mohlo nastolit rovné podmínky na trhu. Na druhou stranu mě potěšilo, že se podařilo schválit zákony, které regulují hazard nebo daňové úniky. Nemám také radost z toho, že zákon o veřejných zakázkách umožňuje obstrukce soutěžitelům, stejně jako stavební zákon a některé další, které zpomalují především investiční výstavbu, přípravu staveb ve veřejném zájmu a podobně. Tady potřebujeme hluboké změny zákonů, aby odpovídaly praxi ostatních zemí Evropské unie.

Co vám osobně letošek dal nebo vzal?
Největší zkušenost jsem si odnesl z parlamentu. Nikdy předtím bych nevěřil, že je možné obstrukcemi a planým řečněním bránit přijetí zákonů, které se některým poslancům nelíbí.

Co je podle vás nejdůležitější událostí letošního roku?
Bezesporu uprchlická krize, protože ta odhalila, jak zranitelná je Evropa jako celek a samozřejmě i Evropská unie. Myslím, že se v současnosti láme historie. Svět už nikdy nebude takový, jaký byl před událostmi letošního roku.

Babiš: Uprchlíci jsou největší ohrožení Evropy, větší než konflikt s Ruskem

Kvůli uprchlíkům?
Nejen. Prožíváme období, kdy se svět z monopolárního postupně mění na multipolární. Je zde více zemí, které mají významnou ekonomickou sílu, a tudíž mají i své představy o uspořádání světa kolem nich. To je nutno brát v úvahu. A pokud tomu tak není, dochází ke střetům a k novému vymezování zájmů a sfér vlivu – i když se takové označení nemusí někomu líbit. Je bohužel velmi špatné pro Evropu a tedy i pro nás, že v našem okolí došlo v uplynulých dvou třech letech k zásadní změně dosud politicky stabilních zemí na země politicky nestabilní, země zmítané vnitřními nepokoji. Proto je dnes Evropa konfrontována s uprchlickou vlnou. Přitom nelze vyloučit, že tato vlna je také některými silami záměrně vyprovokována. Možná se zde bojíme pohlédnout pravdě do očí pod falešnou záminkou politické korektnosti a připustit si, že existuje i taková možnost. Že současný odchod do Evropy může být inspirován některými náboženskými směry. Velmi mě zneklidňuje přístup některých evropských politiků k uprchlické krizi. Jakoby neviděli, že nejen v letošním roce, kdy do Evropy dorazil více než milion uprchlíků, ale i v roce příštím můžeme očekávat další nejméně milion a možná více. A kolik to bude v dalších letech? Příčiny pohybu takové masy lidí jsme neodstranili. Co bude dál? Kam se před takovou vlnou schováme?

Babiš: Mysleme na bezpečí vlastních lidí, ne na humanitární pomoc

Evropa má přes 740 milionů obyvatel, vážně myslíte, že dva miliony uprchlíků ji mohou rozvrátit?
Jsem přesvědčený, že evropská civilizace a kultura jsou skutečně v ohrožení. Poučme se z historie. Kolik bylo světových říší a jak snadno je pak vyvrátily útoky skupin, které byly na nižší civilizační úrovni. Může nás sice naplňovat určitou útěchou, že nakonec – po mnoha stoletích – se podařilo evropskou civilizaci znovu povznést. Ale je taková útěcha dnes na místě? Přitom nedoceňujeme ještě jeden fakt. S uprchlíky přicházejí i jiné životní postoje, jiné vnímání společnosti, postavení mužů a žen a další. To vůbec není tak, že by sem tito lidé přicházeli s tím, že přijmou naše životní hodnoty. Naopak – jejich přesvědčení směřuje k opaku – změnit životní hodnoty právě té společnosti, která je přijímá. A to musí zásadně změnit náš postoj k uprchlické vlně. Jsou to naše hodnoty, naše společnost, která je dnes ohrožena.

Uprchlíci tedy představují největší riziko?
Jedno z největších rizik současnosti vyplývá z toho, že postupně bude nevyhnutelně docházet ke střetům uvnitř evropských společností. Neklidná společnost má nutně problémy s růstem spotřeby, s investicemi... Pokud vneseme do Evropy ohniska napětí uvnitř našich komunit, nemůžeme být optimisty i pokud jde o další ekonomický růst. Je zajímavé, že uprchlická krize zatlačila do pozadí i problémy živé v minulém roce – zadlužení některých zemí a nebezpečí s tím spojená. Tento problém však není ani menší, ani nebyl vyřešen, jen se teď na několik měsíců dostal do pozadí. Ale přitom to je budoucí riziko, které přirozeně ovlivní i naši ekonomiku.

Ve společnosti i ve světě roste napětí, řada lidí tuto atmosféru přirovnáná k předválečným obdobím. Patříte k těm, kdo se obávají hrozící války?
Vůbec si nemyslím, že válečné nebezpečí zde není. Nepropadejme iluzi, že války v budoucnu nemohou být. Dějiny lidstva jsou plné válek. Tvrdit, že tomu tak už nebude, neodpovídá skutečnosti. Náš problém je v tom, že jsme odvykli takové představě, že si málo uvědomujme, že o budoucnost musíme bojovat, že nikdo nám nic zadarmo nedá. To neznamemá, že nutně musíme válčit, ale musíme být natolik silní, aby potenciální nepřítel neměl odvahu nás napadnout. Jenomže my jsme se přestali v minulosti zabývat otázkami efektivní obrany. To musíme změnit. Kdo jiný než my sami musíme být schopni ubránit se našim nepřátelům.

Věříte, že nadcházející rok bude pro Evropu i naši zemi zlomovým, že se vyjasní situace a začnou se některé latentní problémy řešit?
Nevěřím tomu. Jak pozoruji formování postojů představitelů jednotlivých států, mám pocit, že si zatím dostatečně neuvědomují závažnost některých negativních jevů, jako třeba uprchlické krize. Stejně tak nevidím, že by byla dostatečná vůle zásadně řešit například problém daňových úniků. Možná je to i tím, že tento problém není pociťován stejně naléhavě ve všech zemích. V Evropě ale hlavně chybí politici s jasnou vizí, která by byla schopna inspirovat k novým cílům odpovídajícím současnosti a hlavně budoucnosti Evropy na příštích deset let. Myslím, že si musíme být všichni vědomi jednoho – problémy naší společnosti a ekonomiky musíme řešit především my sami. Nemůžeme čekat, že je někdo bude řešit za nas.

Co byste si vy osobně přál do nového roku a co byste přál České republice?
Sám sobě a své rodině bych přál hlavne zdraví a víc času. Na rodinu i na své přátele. Zemi bych přál, aby se vymanila ze všudypřítomného „škarohlídství“. Aby lidi víc věřili ve své schopnosti a talent, aby byli ještě víc odhodlaní strůjci svého osudu - nehledě na stát a jeho povinnost postarat se o znevýhodněné spoluobčany. Přál bych si, aby politické špičky tahaly za jeden špagát, abychom porazili korupci a všude převládl veřejný zájem před osobním nebo skupinovým. Evropě přeju, aby byla akční a přeměnila rychle slova na činy.

Andrej Babiš je majitelem a.s. Mafra, která vydává kromě dalších titulů i internetový deník iDNES.cz.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.