Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nekamenujte překladatele!

  12:08aktualizováno  12:08
Máme zákon, podle kterého má být každý výrobek opatřen českým návodem k použití. Není ale výjimkou, že spotřebitel čte návod a nechápe, o čem je řeč. Začne hledat originál, aby zjistil, co vlastně český text znamená a pak se buď chechtá, nebo proklíná překladatele. V zahraničním technickém časopisu, který vychází v několika jazycích, se objevila úvaha o obtížnosti technických překladů. Autor soudil, že nejlepší je, když překladatel článek prakticky napíše znovu. Aby to mohl provést, musí obsahu článku dokonale rozumět, což ale nebývá pravidlem.

Je totiž velmi obtížné najít jediného člověka, který by znal dobře oba jazyky, vyznal se v oboru, měl dost času a byl ochoten práci provést. Snazší je najít dva, a to překladatele, který provede překlad a odborníka, který text projde a opraví podle skutečnosti. Tato praxe je běžná v zahraničí a byla běžná i u nás: říká se tomu technická korektura. Taková korektura se ovšem musí zaplatit a zadavatelé překladu jsou velmi šetrní, někdy vyloženě škudlí.

Navíc se u nás rozšířil názor (přesněji: blud), že stačí překládat slova, ne význam. Pro překlad vlastně stačí vzít cizí text a slovník, nasypat to do počítače a dostaneme překlad. Zatím z počítače vycházejí nesrozumitelné bláboly, ale když to předhodíme živému překladateli, musí si poradit. Nevadí, že popisovaný přístroj vůbec neviděl nebo ani nemá čas se na to podívat, že ani originál nemusí být úplně přesný a výstižný. Máme překlad, jak žádá zákon, správnost není naše věc. Spotřebiteli, zkus to pochopit. Ne jenom text návodu, ale i to, že chceme ušetřit.

Chyby v překladech mají v našich krajích bohatou tradici. Je znám lapsus s překladem Buchholzova relé jako ‚relé z bukového dřeva‘. Proslavil se překlad názvu románu ‚Bídníci‘, který přetrval v nesprávném významu i pro muzikál. Současná doba k těmto chybám vrší další. V prvním překladu verneovky ‚Dva roky prázdnin‘ odměřovali vzdálenost na mapě ‚kompasem‘. Dnes v kresleném filmu vidíte úplně jasně, že medvídek drží v tlapkách kružítko, ten ale přitom dětem neochvějně tvrdí, že bude kreslit kroužky ‚kompasem‘.

Dialogy ve filmech jsou překladatelskými skvosty známé. Zejména akční filmy a filmy z vojenského prostředí takovými perlami hýří. Filmová hlasatelka vykřikuje cosi o čipu pro rušení radiových ‚transmisí‘ a člověk žasne, co má průběžný hřídel společného s radiovým vysíláním. Herec místo prostého „rozumím„ oslovuje v telefonu naprosto neznámého Rogera, představitelé důstojníků se baví o ‚Čárlího rotě‘ a přitom jdou před tabulí s nápisem ,C Company‘, tedy „rota C„. Budiž, tento druh filmů je stejně prostý jakéhokoliv obsahu, takže ani chybný překlad nemůže nic zkreslit. Když ale v historickém filmu je velitel jízdy Markus Antonius nazýván ‚podkoním‘ a sám César označován jako ‚diktátor života‘ (rozuměj: doživotní diktátor), je čas se proti tomu ohradit.

Nikdo není dokonalý, ani překladatel. Když má náhodou modrou knížku, nebo je to žena, není se co divit, že ujede ve vojenské terminologii. Neznalost historie se omlouvá obtížněji. Trochu zaráží, že herci, kteří by měli mít určitou úroveň, tato slova bez váhání zarecitují. Snad také je lze omluvit. Kdyby chtěli opravit text, budou se zdržovat, když plácnou, co mají napsané, nemají problémy. Je ale zřejmé, že také zde chybí jakákoliv korektura. Ta je ovšem věcí firmy, která vyrábí českou verzi a potažmo televize, která film vysílá. Obě organizace zřejmě považují diváky za hlupáky, kteří stráví cokoliv, co se na obrazovce hýbe. Máme je také omlouvat?

Jsou názory, že od televize nesmíme očekávat intelektuální úroveň. Kde ji máme ale hledat? V novinách se dočteme, že při prudkých zatáčkách se zvyšuje ‚hmotnost‘ (!) pilota. Kdyby to prohlásil žák v hodině fyziky, měl by dostat pětku. Opět jde o chybný překlad. Weight nebo Gewicht není hmotnost, ale váha. Zde se ale přičinili naši názvoslovníci, když při zavádění mezinárodní soustavy jednotek zavrhli vžité slovo váha a učinili ho neslušným slovem. Přikázali všude uvádět hmotnost místo údaje o váze. Váha je ale síla, která se mění se zrychlením, hmotnost se nemění. Jsou to tedy dvě různé veličiny.  V německých textech se po určitém počátečním období opět uvádí váha, z anglických textů se váha také neztratila a používá se v původním významu, zásadně odlišném od významu slova ‚mass‘, hmotnost. V češtině vznikl násilným nahrazením nesprávný dojem, že váha a hmotnost je vlastně totéž. Bohužel se tato chyba dostala i do slovníku, ve kterém se dočtete že ‚weight = váha, hmotnost‘. Když chceme překládat správně, nutně potřebujeme slovo váha v původním smyslu, v tom nám ale takový slovník nepomůže. Váha nebyla, není a nemůže být totéž co hmotnost.

Další slovo, které se překládá nesprávně, je „control„. Hlavní významy tohoto slova jsou řídit nebo ovládat. Přesto se šmahem překládá jako ‚kontrolovat‘. Když najdete zmínku o kontrolním počítači, vězte, že téměř určitě jde o řídicí počítač, z ‚kontrolní‘ věže se řídí letecký provoz, automatické zařízení se spíše dálkově ovládá než dálkově  ‚kontroluje‘. Dokonce je přesnější mluvit o tom, že armáda určité území ovládá, než že ho kontroluje. Nedejte se zmást tím, že je to chyba velice běžná. Takových běžných chyb je více. Vzpomeňte si jen, kolikrát jste slyšeli slovo ‚razantní‘ a zkuste zjistit, zda pouze nezodpovědně nezastupovalo slovo ‚rázný‘. Zkuste najít význam toho slova v cizích slovnících, nespoléhejte na naše. Podivíte se. Proč bych měl používat zparchantělé slovo ‚razantní‘, když myslím důrazný, rázný nebo prudký? Asi proto, že je snadnější plácnout slovo, než hledat a sdělovat význam.

Podobné násilí postihuje v poslední době slova ‚technika‘ a ‚technologie‘. V češtině se význam těchto slov zhruba kryje s významy v němčině. Technika je obecnější výraz pro všechny technické prostředky a postupy, technologie označuje pouze výrobní postupy. V angličtině je význam slova ‚technology‘ značně širší. Měli bychom tedy citlivě rozlišovat, kdy jde o techniku a kdy jen o technologii. Jistě bude přiměřenější mluvit třeba o vojenské technice. Pohodlnější je ovšem střihnout tam ‚technologii‘ a nestarat se o přesný význam slova. Možná vás napadne, že zde dochází posunu významu, k jakési anglikanizaci. Dojdeme tak daleko, že budeme mít podle vzoru MIT také České vysoké učení ‚technologické‘?  Zmínil jsem se o tom před člověkem, který již dlouho překládá a má cit pro jazyk. Odsekl: „To přece není žádná anglikanizace, to je obyčejné lajdáctví!„

Pokusme se o shrnutí. Když přeložíme cizí text slovo od slova, můžeme se snadno dopustit chyb. Dobrý překlad má přetlumočit přesný význam. Když ale překladatel dostane text, nebo jen část textu bez souvislostí, nemůže význam postihnout a překlad může i při poctivé snaze obsahovat chyby. Chybovati je lidské, proto chyba není hanbou, pokud je opravena. Hledat vlastní chyby je však obtížné, někdy dokonce nemožné. Chceme-li správný výsledek, nelze proto pominout korektora či lektora, který překladatele upozorní na sporná místa.

V překladech však existují obecně rozšířené chyby, které je třeba také opravovat. To, že spokojeně vegetují v obecném používání, není právě dobrým vysvědčením pro českou jazykovědu. Nekamenujte překladatele, nemohou za to sami. Pomozte jim i češtině tím, že je budete na chyby upozorňovat. Tato úvaha je nesmělým pokusem o vykročení tímto směrem.

 

 





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Po aféře s kontaminovanými vejci roste zájem o biovejce. Jde o miliardy

Rozbité okno představuje dvě zprávy – špatnou pro majitele, dobrou pro sklenáře. Skandál se zakázaným fipronilem ve vajíčkách z nizozemských velkochovů...  celý článek

Hotový uvařený kečup
Kaufland prodával kečup s klamavým obsahem rajčat, výrobek musí stáhnout

V kečupu vyrobeném v Polsku byla jen polovina rajčat, která v něm podle informace na obale měla být, zjistila laboratorní analýza Státní zemědělské a...  celý článek

Brigádnice Eva Pláničková sklízí první dozrávající jahody na plzeňské plamntáži u Kalikovského mlýna
Tristní bilance prodejců jahod na severu Moravy: dva ze tří porušili zákon

Většina obchodníků prodávajících v Moravskoslezském a Olomouckém kraji jahody, jejichž stánky zkontrolovala Česká obchodní inspekce (ČOI), porušila zákon o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.