Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Někdejší šéf ČKD poškodil akcionáře

aktualizováno 
P r a h a - Bývalí šéfové strojírenského koncernu ČKD v čele s Jiřím Marouškem neoprávněně dávali do zástav Investiční a Poštovní bance majetek podniku za stovky milionů korun, kterým ručili za úvěry pro svou soukromou společnost Inpro. Ohrožovali tak podíly ostatních akcionářů, kteří o transakcích neměli ani potuchy. Jako zástava posloužila například v té době perspektivní firma Dopravní systémy, o kterou nakonec ČKD kvůli ručitelským závazkům přišlo.

O tom, že strojírny ručily majetkem za soukromé úvěry, věděl jen úzký okruh lidí, kteří v letech 1994 až 1999 stáli v čele ČKD a byli podílníky manažerské firmy Inpro. Akcionáři a dozorčí rada se o zástavách dozvěděli loni, kdy zástupci Inpra z ČKD postupně odcházeli.

"Bývalí členové představenstva o zástavách nikoho neinformovali, a to přesto, že o zásadních věcech měla podle stanov rozhodovat valná hromada," říká Marouškův nástupce ve funkci šéfa ČKD Josef Lopata.

Podle dalších bývalých i současných představitelů strojíren smlouvy o zástavách po odchodu Marouška z ČKD zmizely. "Nikdo tak neví, kdo vlastně za ČKD a Inpro zástavy podepisoval, existují pouze výpisy z katastrů o zastaveném majetku," říká zdroj blízký vedení firmy.

Člen dozorčí rady ČKD Kamil Janáček pak tvrdí, že tento kontrolní orgán o zástavách za soukromé úvěry nevěděl proto, že mu v tehdejším modelu řízení náležela kontrola firemní uzávěrky, a nikoli dohled nad konkrétními smlouvami. "A auditoři bohužel nikdy na velké riziko zástav neupozornili," řekl Janáček.

Informace o zástavách poskytli představitelé ČKD policii.

Mluvčí pražského státního zastupitelství Martin Omelka však odmítl sdělit, kvůli kterým konkrétním transakcím navrhla policie vyšetřovatelům Marouška a jeho spolupracovníky trestně stíhat.

Advokát Tomáš Sokol říká: "Pokud představitelé firmy nakládají s majetkem bez vědomí valné hromady a souhlas akcionářů vyžadují stanovy, pak jde o trestný čin." Maroušek i ostatní podílníci Inpra byli podle sekretářky celý týden na služebních cestách a nebyli k zastižení.

Inpro ručilo majetkem ČKD za několik úvěrů. Jiří Maroušek a jeho blízcí spolupracovníci především zastavili Investiční a Poštovní bance nemovitosti a akcie dceřiné firmy ČKD Dopravní systémy za část miliardové půjčky, kterou Inpro získalo v roce 1994 na koupi akcií ČKD. Inpro zpočátku úvěr splácelo, ovšem díky tomu, že peníze firma odčerpávala z ČKD za fiktivní poradenskou činnost.

Podle dosavadních poznatků, které má k dispozici policie, se Inpro například stalo správcem akciových podílů holdingu ČKD a ročně si za tuto službu účtovalo zhruba 170 milionů korun. Podle Lopaty a dalšího zdroje přitom veškeré správcovské práce nadále vykonávali dva úředníci na ředitelství ČKD.

Jeden z nich, kterého redakce oslovila, aby věc vysvětlil, včera nezískal souhlas vedení společnosti. "Chápu, že jde o prospěšnou věc, ale máme uzavřenu stabilizační dohodu s bankami a v této době nemá nikdo z ředitelství oprávnění mluvit s novináři," sdělil úředník.

Inpro však nakonec celý úvěr neuhradilo a IPB loni v květnu převzala zastavené akcie předlužených Dopravních systémů za 35 milionů korun, tedy zlomek své bankovní pohledávky, a firmu následně prodala státní Konsolidační bance. Úvěry Inpru patří podle nejmenovaného člena dozorčí rady IPB do balíku 20 až 30 miliard korun špatných úvěrů, které má banka u velkých problémových podniků.

"Rovněž za stomilionový kontokorentní úvěr ručilo Inpro majetkem ČKD, celkové ručení přesáhlo miliardovou hranici," říká Lopata. Ten loni na podzim podal k pražskému soudu žalobu na neplatnost všech zástav.

"Vycházel jsem ze změny obchodního zákoníku z roku 1996, podle které již nesměla firma ručit za privatizační úvěr majetkem kupované společnosti," říká Lopata.

Právníci Tomáš Sokol a Jan Černý ovšem míní, že banka v případě zástav zřejmě postupovala regulérně.

Lopata byl koncem loňského roku odvolán dozorčí radou, v níž má již několik měsíců hlavní slovo IPB. Ta totiž od poloviny loňského roku má svěřený výkon akcionářských práv firmy Inpro. ČKD již žalobu na neplatnost zástav podle dostupných informací stáhlo.

"Mám dojem, že se došlo ke shodě, že věc se vyřeší v rozhodčím řízení," uvedl ve čtvrtek mluvčí ČKD Richard Pažout. Včera však odmítl informaci potvrdit. Jan Rezek z tiskového oddělení IPB sdělil, že rozhodčí řízení probíhá.

"V jeho průběhu však nebudeme nic komentovat," řekl.

Inpro koupilo 51 procent akcií od státu v roce 1994, po třech letech snížilo podíl na 36 procent a akcie prodalo zahraničním fondům, které tehdy prosperující strojírny považovaly za bezproblémovou investici. Prodej akcií třetím subjektům přitom smlouva Inpra s Fondem národního majetku zakazovala.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

True Gault
Aplikace vytvoří pomocí skenu nohou dokonale padnoucí lodičky

Dámské boty na podpatcích už nemusí být nepohodlné. Newyorský start-up True Gault představil vůbec první aplikaci pro iPhone, která naskenuje nohy a vytvoří...  celý článek

Vozy potravinového e-shopu Košík.cz
Internetový supermarket Košík míří pod křídla Mall. Spojí síly s Kolonialem

Skupina Mall Group kupuje internetový supermarket Košík.cz od podnikatele Josefa Kollera, který se v posledních týdnech stal jeho vlastníkem. Transakci...  celý článek

Makro. Ilustrační snímek.
Makro shání stovky lidí. Pokladním zvýšilo mzdy o devět procent

Letošní vlna přidávání v obchodech s potravinami dorazila i do Makra. Velkoobchodní síť navýšila od července mzdy zaměstnancům v průměru o 8,5 procenta,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.