Několik způsobů, jak zmást zákazníky

Státní zemědělská a potravinářská inspekce vydala nedávno zprávu, v níž si pochvaluje, že výrobci už na rozdíl od minulých let zákazníky tolik neklamou. Výrobci a prodejci nápojů mnohem častěji klamou zákazníky takříkajíc v mezích zákona, přesně v duchu hesla: Co není zakázáno, je povoleno. A někteří občas porušují i předpisy.

100 % za každou cenu. V jedné lahvi je džus, ve druhé nektar. Když už nektar nemůže mít na obale "100% džus", tak tam má alespoň "100% kvalita". Kdo si všimne rozdílu? Nápoje mezi džusy. V obchodech bývají limonády a nápoje často zamíchané mezi šťávami. Obchodníci nemají povinnost třídit zboží podle kategorií. "Kdyby je nabízeli pod cedulí ovocná šťáva, tak už by to klamavé označení bylo," říká Kateřina Vávrová ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Pomeranč bez pomerančové šťávy. V názvu má pomeranč, přestože je vyroben z jablečného koncentrátu a pomerančovou chuť v něm obstarává aroma. Neodporuje to předpisům, název nemusí informovat jen o přítomnosti ovoce, ale také o chuti výrobku. "Zákazníkovi musí být ale z označení patrné, že nemá očekávat pomerančovou šťávu, ale jen pomerančovou příchuť," vysvětluje Kateřina Vávrová principy značení. Má to však ještě háček v grafickém zobrazení. Pokud výrobce použije k ochucení přírodně identické aroma (jako v tomto případě), obrázek pomeranče se nesmí na obale vůbec objevit. Může tam být jen tehdy, když nápoj obsahuje alespoň něco z ovoce: tedy buď pomerančovou šťávu, nebo alespoň přírodní aroma, které se získává skutečně z pomerančů. Kdo ví? Třeba papoušek nedrží pomeranč, ale scvrklé jablko. Matoucí názvy. Ačkoliv mají slovo džus přímo v názvu, žádné džusy to nejsou. Figo džus, Hello džus nebo Jupí Juice Drink nejsou stoprocentní šťávy, ale ovocné nápoje, jak je také uvedeno na zadní straně obalů. Tuzemské předpisy pojmy "džus" nebo "juice" nedefinují, takže pokud je výrobce použije jako součást názvu, je vše v pořádku. Musí jen někde na obale, třeba miniaturním písmem, uvést správnou skupinu výrobku a přidat procentuální podíl ovoce. Přestože výraz "džus" se naprosto běžně používá pro označení stoprocentní šťávy, klamání to není. Připravuje se novela vyhlášky, která by to měla změnit. Pokaždé jinak. Obal, název i složení nápojů Sunday jsou totožné, jen ovocný podíl je rozdílný. V menší lahvi má být 12,5 procenta, v té větší jen šest. Analýzy obsahu té první ukázaly na devět procent. S pětiprocentní odchylkou, kterou je zatížena metoda, vyhovují obě. Horký hit. Hello Džus, vyhodnocený časopisem Moderní obchod jako Hit roku 2001, je podle výrobce určen zákazníkům, kteří dávají přednost výrobkům bez chemické konzervace, a pečují tak o své zdraví. Bez chemické konzervace je tento "džus", kterému do džusu chybí bratru 95 procent ovocné šťávy, jen v obale Tetra Pak. Do PET lahví už výrobce přidává konzervační látky kyselinu benzoovou i sorbovou. S první informací se pochlubí výrazným písmem, druhou sotva čitelným. Stejný obal, jiný obsah. Malé krabičky Toma Pomeranč a Toma 100 % jsou na pohled úplně stejné. V první je ale ovocný nápoj, ve druhé stoprocentní šťáva. Snadno se spletou, stalo se to i při nákupu vzorků do testu. Ani džus, ani nektar. Maďarský výrobek Citromlé obsahující pouze 50 % ovocné šťávy, při jehož výrobě byla použita konzervační látka, se nesmí nazývat ovocnou šťávou. Podle podílu ovoce by to mohl být nektar, ale ani ten nesmí být konzervován.