Některé odrůdy budou exkluzívní

Velké Žernoseky - Hrozny z vinic sotva zmizely a vinaři mohou potvrdit to, co jen opatrně naznačovali začátkem září. Letošní sklizeň je skvělá. Na Moravě si dovolí vinaři tvrdit, že ročník 2003 bude ročníkem desetiletí, na severu Čech jsou však ve vyjádřeních opatrnější. Podobná pojmenování jsou pro místní vinaře tabu.

Stejně jako na jihu Moravy se i v českých vinicích urodila vína, jejichž cukernatost se přehoupla přes čtyřiadvacet stupňů. Víno vyrobené z takových hroznů je pak označované jako výběrové a má známku nejvyšší kvality.
Můžeme vyrábět výběr z hroznů, máme cukernatost 26 procent," říká Vladimír Šuhajek ze společnosti Agrofrukt Kamýk, která provozuje Klášterní vinné sklepy v Litoměřicích. "Jen stupínek nám tak chybí u některých odrůd do výběru z bobulí," vysvětluje pohyb na stupnici kvality vína.
Díky počasí si může společnost dovolit dělat i takové speciality, jako je výběr z hroznů u známé odrůdy Müller-Thurgau. "To je rarita. Téměř se nevyrábí. Tato odrůda se má sklízet dříve, ale my jsme to nestihli a zůstala na vinici déle, proto tak vysoký obsah cukru," vysvětluje Šuhajek.
Vinná réva letos podle pěstitelů dozrála s týdenním až desetidenním předstihem. Sucho a déšť sice nebyly v kraji v ideálním poměru, úrodě ale teplo s mírným deficitem srážek nakonec neuškodilo, naopak.
Mostecký vinař Ivan Váňa raději kvůli dobré kvalitě vína dokonce zahájil sklizeň již v srpnu, jak byly hrozny nalité. Bál se, že by je další horko jen poškodilo.
"Letošní úroda patří možná k nejlepším v historii našeho chrámeckého vinařství," prohlásil nedávno Váňa, zakladatel Českého vinařství Chrámce. A to má Váňa za sebou více než třicet let práce. Své chrámecké vinařství obnovil se svými spolupracovníky na bývalém Státním statku Most v roce 1967. Dnes je s přibližně sedmdesáti hektary vinic největším pěstitelem vinné révy na Mostecku. Vysoká cukernatost dovoluje vinařům vyrábět i speciality. Například ledové víno nebo slámové víno.
V prvním případě musí hrozny na vinici projít sedmistupňovým mrazem.
"Bojíme se zlodějů, všechno jsme raději otrhali," uvedl František Kupsa, majitel Žernoseckého vinařství.
Ze stejného důvodu nebudou dělat hustou a sladkou specialitu, jíž se dvě deci prodávají až za pět set korun, ani v Agrofruktu Kamýk.
"Chtěli jsme dělat slámové, ale nakonec to nedopadlo," říká Šuhajek. "Majitel neměl zájem."
V případě slámového vína se ty nejkrásnější sladké hrozny nechají uschnout na dobře větrané půdě na slámě a prakticky ve formě rozinek se vylisuje malé množství exkluzivního a také velmi drahého vína.