Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Někteří zemědělci dostanou od EU víc, než kolik vydělají

  1:00aktualizováno  1:00
Akutní závislost na dotacích. Tak lze charakterizovat poměr hospodářských výsledků zemědělských podniků a objemu příspěvků od Evropské unie. U firem s nejtučnějšími dotačními příjmy, které EU přiděluje automaticky, totiž tyto zdroje pokryjí často šestinu až pětinu z celkových výnosů.
Reformu dotačního systému blokuje také fakt, že největšími příjemci subvencí jsou i největší členské země EU.

Reformu dotačního systému blokuje také fakt, že největšími příjemci subvencí jsou i největší členské země EU. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Dá se to říci i jinak - z každé stokoruny připadá na unijní pokladnu až 20 korun. Díky tomu výše dotací často hravě překoná i čistý zisk. To platí koneckonců pro celé české zemědělství – to loni vydělalo 9,7 miliardy, ale na příspěvcích z Bruselu inkasovalo více než čtyřicet miliard.

Podle šetření MF DNES existují desítky firem, které od vstupu ČR do EU získaly stovky milionů korun.

Jedno z čelných míst v žebříčku patří společnosti Agro Měřín spolumajitele Gabriela Večeři. V loňském roce na účty jeho společnosti přistálo skoro sto milionů korun.

Večeřa v minulosti proslul i jiným prvenstvím, které s dotacemi vyplácenými automaticky podle plochy obhospodařované půdy úzce souvisí. Získal totiž v takzvaném zvláštním režimu od Pozemkového fondu lukrativní parcely v pražské Uhříněvsi a k tomu přes osm set hektarů privatizované státní půdy. Musel tak tedy rozšířit i svou dotační kasičku.

"Máme nejvíce hektarů v oblastech s horšími podmínkami, tak musíme mít největší dotace," reagoval Večeřa lakonicky a hned se rozloučil.

Nejvíc peněz dostávají vojáci

Firma, která dostává na dotacích v Česku nejvíce, je státní podnik Vojenské lesy a statky, jenž v podhorských oblastech vlastní 5 300 hektarů pastvin. Ten spadá pod ministerstvo obrany a spravuje největší rozlohu lukrativních pastvin v ČR.

Ale pokud by se sečetly příjmy zemědělských firem, které do své stáje koupil Andrej Babiš, byl by zdaleka největším příjemcem jeho Agrofert. Hlasy po odbourání zemědělských dotací v Evropě sice sílí, ale odvážnější škrty se zatím nedostavily.

"Kdyby se dotace zrušily, začaly by firmy křičet, že to bez nich není možné dělat. Kdyby k tomu ale opravdu došlo, nakonec by škrtat musely," tvrdí například ekonom Tomáš Kaňka.

Reformu blokuje také fakt, že největšími příjemci subvencí jsou i největší členské země EU.

"Když už tvoří dotace takhle významnou a navíc jistou část příjmů, nebude politická síla volající po jejich zrušení prostě zvolena," dodal Kaňka.

Evropská komise, která právě dosluhuje, šla zatím v boji za nižší agrární dotace nejdál. Jestliže před sedmi lety činil podíl agrárních výdajů na celkovém rozpočtu Unie asi šedesát, dnes je to okolo čtyřiceti procent.

Významná část plateb se také přesunula na programy rozvoje venkova. Unie přestala tolik dotovat zemědělskou výrobu ve prospěch udržení zaměstnanosti na venkově. A tak jde více peněz i na zkrášlení obcí. Přesto si řada zemědělských podniků na tyto příspěvky také sáhne.

Dotace nedávat nikomu, říká šéf zemědělců

Prezident Agrární komory Jan Veleba vždy patřil k těm, kdo vyšší dotace požadovali. I on však v posledních letech pozměnil taktiku.

"Jsem pro odbourání dotací, pokud je nebudou dostávat ani farmáři ve Francii, v Německu, Rakousku a dalších evropských zemích," tvrdí.

Dobře ví, že zemědělcům zmíněných zemí se neustupuje. Loňský pokus Evropské komise stanovit maximální hranici dotačních příjmů podle velikosti farem Velebu už klidným nenechal. Právě Česko by na tom tratilo, protože země zdědila po kolektivizaci v padesátých letech minulého století zemědělské velkopodniky.

Komise nakonec od svého pokusu ustoupila, protože by sama porušila základní princip – rovný přístup k dotacím. Příspěvky jsou trnem v očích mnoha asijských a amerických zemí, kterým vadí ochranářská politika EU. Měla by vadit i spotřebitelům, podle britské organizace Policy Exchange platí spotřebitelé v EU průměrně téměř o polovinu více za potraviny, než by platili v případě odbourání dotací.

Největší agrodotace

Údaje v milionech korun:

Vojenské lesy a statky, s. p. - 159,9
Agro Měřín, a. s. - 97,1
Rostěnice, a. s. - 69,7
Zemědělské družstvo Mořina - 62,3
Úněšovský statek, a. s. - 58,8
ZD Krásná Hora nad Vltavou - 57,0
ZD Senice na Hané - 56,0
Zem.-obchodní družstvo Žichlínek - 55,0
Agrodružstvo Jevišovice, a. s.- 45,8
Farmers, s. r. o. - 45,7
Ekočas, s. r. o. - 42,1
Horymas SK, s. r. o. - 38,3
ZD Dolní Újezd - 37,9
Farma Milná, s. r. o. - 34,5
ZVOS Hustopeče, a. s. - 33,5

Pozn: výše dotací je vypočtena podle obhospodařované plochy a velikosti stád dobytka. Zemědělci mohou dostávat ještě jiné platby.

Pramen: Ministerstvo zemědělství

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Od každé z pěti zvolených odrůd chystá vinařství rodiny Vaďurů z Polešovic
Vinaři opouštějí obchodní řetězce, sází na vlastní prodejní cesty

Vinařství se postupně odklánějí od prodeje v supermarketech. Nechtějí pod nátlakem korporací snižovat ceny, ani bojovat v kategorii levných vín s těmi...  celý článek

Hotel Marriott v pražské ulici V Celnici loni změnil majitele. Nový vlastník za...
Pražské hotely vydělávají stále víc, přitahují bohaté kupce z Asie

Hotelům ve střední a východní Evropě se daří čím dál tím lépe. Všimli si toho i bohatí investoři z Asie, kteří je v posledních letech začali skupovat. Jen v...  celý článek

Japonský bezdomovec v Tokiu. Ilustrační foto
Podíl zaměstnanců, kteří kvůli malé mzdě žijí v chudobě, vzrostl

V Česku v posledních letech přibývalo lidí, kteří si v práci za celý rok nevydělali dost a spadli pod hranici příjmové chudoby. V roce 2011 se to týkalo zhruba...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.