"Ale třeba základního vybavení domácnosti se to netýká," říká ředitelka odboru sociální politiky ministerstva práce Marie Kudlová.
Přísnější metr bude na sociální dávky, které člověk pobírá hlavně poté, co po půl roce ztratí nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nový zákon o sociální potřebnosti v úterý podepsal prezident Václav Klaus.
Přesný seznam nadstandardního majetku, který by člověk nejdříve musel prodat, však neexistuje. Zákon pouze vyjmenovává, že stát nemůže nutit rodinu k prodeji ošacení, přiměřeného bydlení, základního vybavení domácnosti či snubních prstenů.
Konečné slovo budou mít sociální pracovníci. Buď se spokojí s přiznaným majetkem, nebo se vypraví do rodiny na kontrolu. Jenže do bytu se bez souhlasu majitele nedostanou a stejně tak nemohou získat údaje o úsporách lidí.
"Mohu vidět někoho, komu vyplácíme dávky, dennodenně jezdit v porsche, ale když mi bude tvrdit, že není jeho, nic nenaděláme," říká Hana Dostálová z městského úřadu Prahy 2.
Zákon zpřísňující podmínky pro poskytování sociálních dávek je součástí reformy, kterou chce vláda ušetřit peníze. Prezident včera podepsal také zákony snižující nemocenskou v prvních dnech nemoci, zmrazující platy ústavních činitelů či snižující daň z převodu nemovitostí.
Získat sociální dávky bude těžší
Lidi i podnikatele žádající o sociální dávky čeká od ledna hustší síto, kterým budou muset projít, aby peníze od státu dostali.
Úředníci budou mít od příštího roku v ruce zákonem daný seznam věcí, které by měl člověk prodat dříve, než získá sociální dávku. Pobírají je hlavně lidé bez práce, kteří po půl roce doma ztrácejí nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Ti musí od ledna počítat s tím, že dříve než jim úředníci peníze přiklepnou, budou muset prodat auto nebo se přestěhovat do skromnějšího bydlení. Přísnější metr zavádí zákon o sociální potřebnosti, jehož přijetí definitivně posvětil prezident svým podpisem.
"Člověk vyplní žádost o dávky a tam uvede, jaký majetek vlastní. Úřad k němu poté může poslat úředníka, aby to zkontroloval," popisuje cestu k sociálním dávkám Marie Kudlová z ministerstva práce.
Na obhlídky do rodin, aby posoudili nakolik lidé sociální dávky opravdu potřebují, chodí sociální pracovníci už dnes. Záleželo však jen na jejich úvaze. "Na různých místech se člověk mohl dočkat různě vysoké sociální dávky," říká Hana Dostálová z městského úřadu Prahy 2.
Od příštího roku se budou úředníci řídit zákonem s detailnějším vymezením toho, co může člověk prodat, aby získal peníze na obživu. Zatímco auto či myčka budou brány jako nadstandard, například o ledničku či snubní prsten se lidé bát nemusí.
Ani změna v zákoně však nepřináší přesný seznam toho, co je luxus, a konečné slovo budou mít sociální úřady. Kromě majetku bude poskytnutí dávek vázáno také na to, aby rodiče zajistili u svých dětí povinných devět let školní docházky. "Chceme zabránit, aby tyto děti končily na úřadech práce," říká Kudlová.
Nárok na podporu také téměř přestanou mít podnikatelé ve ztrátě či hospodařící s nulou. Za jejich minimální příjem totiž bude považována částka rovnající se polovině průměrné mzdy, což je asi 7800 korun.
Rodičovský příspěvek i při práci
Další změny v sociální oblasti přijdou v dubnu se změnou zákona o státní sociální podpoře, který na podpis prezidenta teprve čeká. Rodiče podle něj budou moci neomezeně vydělávat, aniž tím ztratí nárok na rodičovský příspěvek. Dnes si mohly ženy (jen procento příjemců příspěvku jsou muži) přivydělávat jen do výše 3500 korun měsíčně.
Od nového školního roku bude také zrušen dosavadní příspěvek na dopravu. "Vracíme se před rok 1996, znovu se zavedou pro studenty adresné slevy na drahách," říká Kudlová. Jak přesně budou vypadat, zatím železničáři nevědí.
