Podle nejnovějších dat iniciativy Agora Energiewende se proud ze zelených zdrojů podílel v období od letošního ledna do konce září na konečné spotřebě v Německu z 27,7 procenta. Až doposud vévodilo žebříčku hnědé uhlí, ze kterého se však prozatím vyrobilo jen 26,3 procenta proudu pro konečnou spotřebu. Následovalo černé uhlí s 18,5 % a jádro s 16 procenty.
Z jednotlivých obnovitelných zdrojů má největší podíl na spotřebované elektřině vítr s 9,5 procenty, následovaný biomasou s 8,4 procenty a sluncem s 6,8 procenty.
Za vysokým podílem obnovitelných zdrojů stojí z části relativně mírná zima. Díky nižší spotřebě nemusely jet uhelné elektrárny na plný výkon. Německu se však zřejmě podaří splnit cíl stanovený spolkovou vládou pro rok 2020, kdy chce mít z obnovitelných zdrojů 35 procent proudu.
Podle agentury DPA byla překvapivá i rekordně vysoká produkce z obnovitelných zdrojů během některých dní. Třeba 6. června posílaly samotné solární elektrárny v jednu chvíli do sítě 24,2 gigawattu, což podle DPA odpovídá výkonu dvaceti atomových elektráren.
Elektřiny je hodně, její cena se propadá do mínusu
Vysoká produkce však stále neřeší tržní deformace, které obnovitelné zdroje způsobují. Uhelné a atomové elektrárny nedokázaly během špiček dostatečně rychle utlumit svou produkci, což vedlo k přebytku elektřiny na trhu a propadu cen do záporných hodnot. To znamená, že především zahraniční odběratelé dostávali v některých chvílích až 6 centů za kilowatthodinu, pokud byli ochotni přebytečný německý proud odebrat.
To podle statistik Agora nastalo například letos v květnu. „Na datech z 11. května vidíme, že při vysokém výkonu obnovitelných zdrojů plynové a černouhelné elektrárny zredukovaly produkci na minimum. Atomové a hnědouhelné elektrárny ale nebyly schopny své výkony snížit, což vedlo k přebytku proudu a záporným cenám,“ uvedl ředitel Agora Patrick Graichen.
Došlo také k dalšímu úbytku výroby v plynových elektrárnách, které jsou relativně šetrné k životnímu prostředí. Kvůli podpoře obnovitelných zdrojů se však stávají nekonkurenceschopné a jejich podíl na spotřebě byl jen desetiprocentní.
V Česku se podle dat Energetického regulačního úřadu obnovitelné zdroje na hrubé domácí spotřebě podílely v minulém roce z 13,17 procenta. Vláda sice i nadále počítá se jejich dalším růstem, ambiciózní cíle jako Německo však nemá. Podle návrhu aktualizace státní energetické koncepce by měla výroba zelené elektřiny do roku 2040 dosáhnout podílu 18 procent. Rozvíjet by se mělo především spalování bioplynu a solární elektrárny na střechách budov.
