Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Němci rozeberou elektrárnu na cihly

  16:49aktualizováno  16:49
Německá vnitrostátní dohoda o ústupu od jaderné energie má první oběť. Koncern RWE požádal o povolení zbourat atomovou elektrárnu Mülheim-Kärlich, která je od roku 1988 mimo provoz. RWE byl přitom první, kdo prohlásil, že se zasadí o zrušení protiatomové smlouvy, prosazené stranou Zelených. Naděje na znovuzprovoznění mülheimského komplexu se ale vzdal.

"V demokratické společnosti, jakou je Německo, ale není nic nezvratné kromě základních hodnot zakotvených v ústavě," prohlásil šéf RWE Gerd Maichel ještě před pondělním podpisem dohody o ústupu Německa od získávání energie z jádra.

Vzápětí si ale vedení koncernu uvědomilo, že některá rozhodnutí zpět vzít nelze. Elektrárna ve spolkové zemi Porýní-Falc stojí už dvanáct let. Může za to verdikt soudu, který přikázal zastavit komplex v ceně sedmi miliard marek po pouhých třinácti měsících provozu.

Od té doby reaktor s výkonem 1300 megawattů nedodal žádný proud. V areálu elektrárny je uloženo 209 aktivních palivových tyčí, které během dvou let zlikvidují francouzské zpracovatelské firmy. Likvidace celého areálu potrvá deset let. 

Otázkou zůstává, zda podobný osud v brzké době čeká i další jaderné elektrárny, nebo se budoucí vládní koalici podaří současnou dohodu změnit. Elektrárna Mülheim je i v samotném Německu považována za zvláštní případ kvůli své dlouhodobé nečinnosti.

Zelená válka proti atomu
Německá strana Zelených vyhrála první ve válce proti elektřině z jádra tím, že její ministr životního prostředí Jürgen Trittin dotlačil elektrárenské koncerny v SRN k podpisu formální dohody o postupném uzavírání všech atomových elektráren v zemi do roku 2021.

Průmyslníci a liberálové v německé opozici ale nezvratnost ústupu od atomu odmítají. "Nadále považuji za chybu, že německý průmysl ustupuje mezinárodně izolovaně od jádra," prohlásil šéf energetického koncernu HEW Manfred Timm.

"Dohoda si zasluhuje zvláštní mezinárodní pozornost, protože Německo tak nabízí jiným zemím komplexní ekologický kontrastní program," chválí naopak své dílo velký odpůrce jaderných elektráren Trittin.

Západní soused Česka dnes provozuje devatenáct atomových elektrárenských bloků, které do jeho sítě dodávají třetinu elektřiny. Dohoda zavazuje jejich provozovatele k ukončení činnosti bloku nejdéle 32 let po jeho spuštění, nejpozději však za dvacet let.

Ústupkem ekologů je naopak povolení ke stavbě meziskladů vyhořelého paliva, které dosud nebylo vůbec myslitelné. Do roku 2005 může také pokračovat odvoz vyhořelých článků do Francie a Anglie.

Moc Zelených
O vlivu ekologických aktivistů působících v malé koaliční straně Zelených svědčí fakt, že dokument podepsal kancléř Gerhard Schröder a šéfové čtyř největších koncernů RWE, HEW, EnBW a E.ON.

Posledně jmenovaný začal pod tlakem bavorské vlády jednat s českou firmou ČEZ o ukončení smlouvy na odběr energie z Česka. Oficiální důvody zatím ani jedna strana nezveřejnila, ale všeobecně se hovoří o tom, že Němcům vadí jaderná elektrárna Temelín.

"Tento týden dojde k dalším schůzkám zástupců E.ON a ČEZ. Vyjádření poskytneme až po ukončení jednání," řekl iDNES mluvčí ČEZ Daniel Častvaj. Zatím prý v rozhovorech nedošlo k žádnému posunu.

Koncerny: Smrt atomu? Ne, smrt dohodě
"Označování dohody za atomový konsens je chybné," zdůraznil šéf E.ON Ulrich Hartmann. "Za nynější politické konstelace není jiné alternativy," připustil šéf koncernu RWE, kterému patří mülheimská elektrárna.

Podporu najdou energetici u konzervativní opozice. Šéf bavorské CSU a tamní zemské vlády Edmund Stoiber varoval: "Z důvodu ochrany ovzduší, energetické politiky a zachování naší moderní techniky chceme zvrátit plánované odpojení německých jaderných elektráren."

"Spolková vláda zůstala dlužna odpověď, jaké formy energetiky chce podporovat," kritizoval dohodu hospodářský expert sesterské CDU Matthias Wismann.

Vidinu vlády, kterou vnucuje Němcům, že lze dlouhodobě zajistit dostatek proudu spalováním pevných paliv nebo obnovitelnými energiemi, považuje šéf RWE za velkou chybu. Argumentuje současným příkladem USA, kde prezident Bush v reakci na nedostatek energie volá po budování nových atomových elektráren.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

ilustrační snímek
Ztráta času i peněz. Nikoho nám neposílejte, žádají firmy úřady práce

Hledat nové zaměstnance na úřadech práce je pro podniky v době rekordně nízké nezaměstnanosti ztráta času i peněz. V dlouhodobé evidenci úřadů zůstávají...  celý článek

Nájmy některých bytů, které vlastní město budou dražší.
Pražanům nájem ukrojí 70 procent mzdy, v některých krajích „jen“ polovinu

Zhruba čtvrtina Čechů bydlí v pronájmu, ale dostupnost nájemního bydlení se v různých krajích výrazně liší. Z výpočtu MF DNES vyplývá, že zatímco obyvatelé...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka při tiskové konferenci na Úřadu vlády (14. června 2017)
Je to populismus, kritizují ekonomové Sobotkovo lobbování za vyšší mzdy

Zaměstnavatelé považují snahu premiéra Bohuslava Sobotky vyzvat francouzské a rakouské nejvyšší představitele ke zvyšování mezd českým pracovníkům za...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.