"Když už jsme v Čechách, v lékárně se vždycky zastavíme a nakoupíme, co je potřeba mít pořád doma," říká mladá maminka Katrin Ries. Na Šumavě je výjimečně na dovolené. Pochází z Drážďan, a tak obvykle jezdí kupovat do Děčína. "Je to o hodně levnější," dodává a jako většina ostatních zákazníků odchází s plnou igelitkou.
"Příště si přivezu recept od doktora a nechám si lék objednat tady," těší se důchodce Hermann Reidenbach z Mohuče, který je v Železné Rudě také na dovolené. Tentokrát se s manželkou stavil v lékárně spíš ze zvědavosti a koupil jen vitaminy a pastilky Rennie. Zkušenější stálí zákazníci z pohraničí ho však ujišťují, že v Česku berou i německé recepty a plná cena je tu někdy nižší než příplatek německé zdravotní pojišťovně.
Léky jsou terno
Idylu kazí jen hustý mokrý sníh a městská policie, která už přijíždí najisto. Strážnice s číslem 001 začíná vyplňovat pokutu pro majitele jednoho ze dvou německých aut, která se už jako obvykle nevešla na parkoviště před lékárnou. "Tady špatně parkují hodně často," říká policistka. Stejná scéna se opakuje i druhý den.
Léky jsou v Rudě terno stejně jako plzeňské pivo, oblečení v místní tržnici nebo prostitutky. "Je to stejné všude v pohraničí," říká místní lékárník, ale jméno zveřejnit nechce. Zákazníků má dost, říká, a tak nepotřebuje "žádnou publicitu".
Bestsellery, jež má vystavené ve výloze a lidé si je v igelitových taškách odnášejí nejčastěji, jsou proti Německu za hubičku. Všechny léky, i ty bez receptu, v Česku reguluje ministerstvo financí s ohledem na domácí poměry. Pastilky Rennie, které důchodce Reidenbach pořídil za 138,70 koruny, by ho v Německu podle tamních internetových obchodů stály přes deset eur, tedy více než dvojnásobek. Gingium, povzbuzující přípravek na prokrvení a proti únavě, je v Železné Rudě čtyřikrát levnější a lék Ibuprofen dokonce desetkrát.
"V roce 2004 u nás začala platit reforma, kdy levné léky hodně zdražily a drahé o trošku zlevnily," uvádí Reidenbach. Jeden z jeho léků prý podražil ze dvou na deset eur. Málokteré zboží, jež lze volně vozit přes hranice, má dnes tak velké cenové rozdíly. Pro oblečení, elektroniku nebo jídlo dnes mnozí lidé v pohraničí raději jezdí do Německa.
Cenové rozdíly lákají
U léků, hlavně těch volně prodejných, rozdíly přetrvávají. Lékárníci to vysvětlují jednak regulací, jednak tím, že léky musí být popsány buď česky, nebo německy, takže úplně volně se převážet nedají a výrobci se takovému obchodování za svými zády brání. "Jejich cenová politika je založena na tom, že pečlivě zkoumají kupní sílu obyvatel a snaží se tomu přizpůsobit," uvádí prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba.
Prodávat v Česku levněji se podle něho výrobcům vyplatí například i proto, že kvůli regulaci cen ušetří za reklamu a personál.A v Německu mají hlavně větší marže. Velkých cenových rozdílů si všimli nejen turisté, ale i větší němečtí obchodníci a po rozšíření Evropské unie zkoušejí nový byznys.
Lékárník Jens Depenau z Lipska si založil druhou společnost v Děčíně a nabízí zásilkový obchod z Česka přes internet. K lékům, které jsou identické a v Česku se prodávají pouze s českými nápisy a obaly, tiskne návody v němčině a vozí je zpět domů a letos za celý rok očekává tržby v řádu milionů. "V průměru úspora činí třicet procent," říká Depenau.
Jeho "Zásilkový dům pro zdraví" prohrál v Kolíně na Rýnem soud s farmaceutickým koncernem Bayer, jehož léky už z Česka zpátky do Německa nevozí. Děčínská pobočka má být pojistkou, aby se taková prohra neopakovala s dalšími výrobci.
Depenau spoléhá na rozsudek Evropského soudního dvora, který prý při podobném, pět let trvajícím sporu v Nizozemsku dal za pravdu obchodníkům s tím, že v EU platí zásada volného pohybu zboží i pro léky.
Firmy se nákupům brání
Jiný německý výrobce, Hexal, se podle Depenaua chystá přejmenovat v Česku své Gingium na Gingio, aby se lék nemohl jen tak volně přebalit a vozit zpět přes hranice. "Němečtí lékárníci si stěžovali, jak zákazníci jezdí do Čech, a abychom s tím něco udělali," uvádí Miroslav Hanel z firmy Hexanel, která v Česku Hexal zastupuje. Organizovaný obchod je podle něho protizákonný a firma sleduje, aby nikdo spekulativně nekupoval víc, než se v Česku spotřebuje. Firmy varují, že krajním řešením by mohlo být omezení dodávek.
Bude-li patrné, že se léky vracejí levně do Německa, výrobci jich nebudou chtít do Česka tolik vozit a kazit si lukrativní německý trh, uvádí Pavol Mazan z České asociace farmaceutických společností. Jiným dopadem podle něho je, že cizí firmy nemají chuť vozit do Česka nové vynálezy a bojovat s levnějšími, byť staršími léčivy. "Máme nový onkologický lék, je tu sedmnáct odléčených pacientů, ale ten lék nebude k dispozici, protože maximální cena byla stanovena třicet procent pod výrobními náklady. Ten lék není k dispozici pouze v Česku," uvádí Josef Zábranský ze společnosti Schering.
Právě u nových vynálezů je podle prezidenta lékárníků Chudoby nejlépe vidět snaha sjednotit ceny všude po Evropě. Dokud je patent nový, výrobci jsou až deset let chráněni a jejich lék nesmí nikdo kopírovat, aby firmy mohly vydělat na další výzkum.
Strach, aby se lukrativní západní trhy nezkazily levnými dovozy z Východu, je o to větší. Třeba balení preparátu Viagra 25 mg stojí v Česku asi 1300 korun a je stejně drahé jako v Německu.
