Od července už tato pravidla platí například ve Francii pro řidiče kamionů. Země s vyššími mzdami si tak chtějí více ochránit svůj pracovní trh.
Evropská komisařka pro zaměstnanost Marianne Thyssenová potvrdila, že s plánem na povinnou minimální mzdu i pro zahraniční zaměstnance počítá.
„Vyslaní zaměstnanci nejsou pracovníky druhé kategorie,“ prohlásila a dodala, že na jaře představený plán nezasahuje do pravidel pro mzdy, pouze srovnává postavení zaměstnanců.
Francie se brání levným řidičům z východu. Musí brát aspoň 50 tisíc |
Deset původně socialistických zemí a také Dánsko si to nemyslí, protestovaly a kvůli tomu dostal materiál takzvanou žlutou kartu. Po ní musela Evropská komise znovu zkoumat, zda návrh neporušuje unijní pravidla. Komise to však minulý týden odmítla a potvrdila, že pravidlo minimální mzdy bude platit. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker loni při představení plánu uvedl, že má platit podmínka stejného platu pro stejnou práci na stejném místě.
Spor o minimální mzdu ukazuje, jak si v Evropské unii navzdory pravidlům o souhlasu všech členských zemí prosazují svoje hlavně původní členské země. Češi se s plánem zatím nehodlají smířit.
„Naše aktivity k eliminaci dopadů těchto opatření pokračují v rámci naší spolupráce ve visegrádské čtyřce. Je nutné dále vyvíjet tlak jak na Francii, tak na Evropskou komisi,“ řekl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.
Problém pro dopravce
Hlasitě se proti záměru staví také sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia. „Je to ukázka nebývalé arogance vedení Evropské komise. Ani první návrh změny směrnice není doprovázen seriózním odhadem dopadů na podnikatele či hospodářství členských států EU. Jde jednoznačně o nadiktovaný cíl, který se musí dosáhnout, ať to stojí, co to stojí,“ říká autodopravce Jan Medveď.
Právě dopravci patří mezi firmy, kterých se tento problém dotýká nejvíce. Jejich zaměstnanci jsou běžně na území Německa nebo Francie jen několik hodin denně či týdně, přesto by za tuto část pracovní doby měli dodržovat místní podmínky pro zaměstnance, kromě mzdy i pracovní dobu, a to nejen podle zákonů, ale i podle francouzských kolektivních smluv.
Jenže nové opatření by se týkalo nejen dopravců, ale prakticky všech oborů podnikání.
„Soudíme, že Komise by se měla spíše zaměřit na boj proti nekalým praktikám a zneužívání stávajících pravidel, místo aby zvyšovala právní nejistotu, administrativní a další náklady pro firmy,“ říká Ladislav Minčič z hospodářské komory.
Pravidla pro minimální mzdy nejsou jasná
Zatím není ani jasné, jak by měla nová pravidla pro minimální mzdy vypadat. Autoři návrhu mluví o tom, že zaměstnanec má nároky nejen na mzdu, ale i na všechny další „požitky“. Zapomínají však na to, že například český vyslaný zaměstnanec má nárok na stravné. I proto se mluví o tom, že by diety mohly skončit.
Může se hoditNa jobDNES.cz naleznete každý den nové pracovní nabídky. Vyberte si nové zaměstnání ještě dnes. |
Tuzemské úřady zatím nechtějí mluvit o tom, jak budou při zavedení směrnice reagovat. „Vláda se k návrhu staví od počátku odmítavě kvůli nesouladu s principy vnitřního trhu. Česká republika bude nadále v této věci koordinovat svůj postoj s podobně smýšlejícími členskými státy, další kroky budou záležet na průběhu dalšího projednávání,“ řekl Petr Habáň z ministerstva práce a sociálních věcí.
Debaty o minimální mzdě jsou přitom na první pohled nepochopitelné: Evropská komise chce současně ochránit trh před levnějšími zaměstnanci z východních členských zemí, ale ve stejné době vede proti Německu řízení za to, že zavedlo povinnou minimální mzdu pro řidiče kamionů. A podobné zkoumání zahájilo v červnu i s Francií.
Právě u kamionů začaly ochranářské snahy nejdříve. Nejprve Německo a teď i Francie totiž chtějí od dopravců, aby lidem zaplatili za jízdu na jejich území mzdu odpovídající alespoň minimálnímu výdělku v jejich zemích. V Německu se to však zatím moc nedodržuje ani nekontroluje, Francie dávala ještě výjimku a kontrolovat měla začít až tento týden.
