Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Německé elektrárny brání jádro. Mohou zhasnout celé čtvrti, varují

  2:03aktualizováno  2:03
V Německu jsou nyní v provozu jen čtyři ze sedmnácti jaderných elektráren. Plánovaný "výpadek" jádra ukáže, jak se západní soused vyrovná s nedostatky proudu, který by mohl nastat při ukončení činnosti jaderných zařízení. Ukáže také, jaký by byl prostor pro konkurenci z ciziny. Jejímu vstupu na trh se ale země bude tvrdě bránit.

Angela Merkelová prosadila v koalici prodloužení provozu jaderných elektráren až o 14 let. - Německá kancléřka Angela Merkelová věří, že prodloužení životnosti německých jaderných elektráren nebude muset schvalovat horní parlamentní komora, Spolková rada, kde vládní koalice nemá většinu. Prohlásila to 6. září v Berlíně na tiskové konferenci. | foto: ČTK

Postoj německé vlády, která plánuje vypínání jaderných elektráren bez ohledu na dopad tohoto kroku na zbytek Evropy, kritizoval šéf Mezinárodní agentury pro energii Nobuo Tanaka. "Nejedná se o německý, ale o evropský problém," řekl Tanaka v rozhovoru pro německý deník Financial Times Deutschland.

Německá vláda v poslední době už ani tak neřeší otázku, zda vůbec, ale spíše jakým tempem se od jádra definitivně odvrátit. Zatímco část politiků prosazuje vypínání jaderných elektráren v závislosti na pokroku v zásobování  z obnovitelných zdrojů, druhá polovina požaduje okamžité stanovení pevného data vypnutí posledního reaktoru. Nejčastěji se mluví o roku 2020. Debata by se mohla uklidnit, nebo naopak vyhrotit, už tento týden.

Od soboty je mimo provoz 13 z celkem 17 jaderných reaktorů a následující dny by tedy mohly ukázat, jak dalece je německá spotřeba na jádru závislá.

Osm reaktorů je odstaveno z důvodu tříměsíčního moratoria, které vyhlásila v polovině března v reakci na katastrofu v japonské elektrárně Fukušima kancléřka Angela Merkelová. V dalších pěti probíhá pravidelná revize. Z celkového výkonu jaderných elektráren o 20 470 megawattech, což tvoří zhruba čtvrtinu celkové produkce Německa, jde do sítě v současnosti zhruba jen 5 400 megawattů.

Zbytek zastávají uhelné elektrárny, ale také solární panely a větrníky na severu země. Nevyjde-li počasí, může podle provozovatelů přenosových sítí dojít k výpadkům proudu.

Elektrárny se brání. Bez proudu mohou být i celé čtvrti

V létě ovšem není spotřeba energie tak vysoká. Největší problémy proto očekávají provozovatelé sítí až v zimě. Především pro jih Německa předpovídají závažné nedostatky v zásobování proudem. "Během některých zimních dnů bychom nemohli zaručit bezpečné dodávky elektřiny některým zákazníkům," varovali provozovatelé ve společném prohlášení. Bez elektřiny by se tak mohly ocitnout i celé městské části.

Aby mohlo být zaručeno zásobování proudem, muselo by dojít buď k vypnutí velkých průmyslových podniků nebo importům elektřiny ze zahraničí.

To by mohla být šance pro ČEZ. Ředitel Martin Roman se už několikrát nechal slyšet, že je připraven německý deficit nahradit elektřinou z Čech.

Dovozu elektřiny z českých nebo francouzských jaderných elektráren do Německa se chce ale německá vláda za každou cenu vyhnout. Merkelová dokonce z tohoto důvodu ustanovila zvláštní etickou komisi pod vedením bývalého ministra životního prostředí Klause Töpfera, aby podobná rizika vyhodnotila. Měla by vydat své závěrečné doporučení ještě tento měsíc.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Úplné zatmění Slunce v americkém státě Missouri (21. srpna 2017)
Mnoho povyku pro nic: zatmění procvičilo americké energetiky, uspěli

Když se blížil rok 2000, množila se varování před kolapsem počítačů kvůli přechodu na nový letopočet s dvěma nulami na konci. Rychlý rozvoj solárních...  celý článek

Test softwarových úprav motoru 2,0 TDI prováděly evropské autokluby. Technici...
Dieselgate je novým rizikem pro německou ekonomiku, varuje ministerstvo

Emisní skandál s dieselovými motory je novým rizikem pro německou ekonomiku. Uvedlo to německé ministerstvo financí ve své pravidelné měsíční zprávě. Dalšími...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Módní značky jdou do boje o chytré hodinky, Švýcaři zůstávají u klasiky

Obyčejné náramkové hodinky by v budoucnu mohly dopadnout jako tlačítkové telefony po nástupu smartphonů. Takový příměr se alespoň nabízí při pohledu na vývoj...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.