Angela Merkelová prosadila v koalici prodloužení provozu jaderných elektráren až o 14 let.

Angela Merkelová prosadila v koalici prodloužení provozu jaderných elektráren až o 14 let. - Německá kancléřka Angela Merkelová věří, že prodloužení životnosti německých jaderných elektráren nebude muset schvalovat horní parlamentní komora, Spolková rada, kde vládní koalice nemá většinu. Prohlásila to 6. září v Berlíně na tiskové konferenci. | foto: ČTK

Německé elektrárny brání jádro. Mohou zhasnout celé čtvrti, varují

  • 323
V Německu jsou nyní v provozu jen čtyři ze sedmnácti jaderných elektráren. Plánovaný "výpadek" jádra ukáže, jak se západní soused vyrovná s nedostatky proudu, který by mohl nastat při ukončení činnosti jaderných zařízení. Ukáže také, jaký by byl prostor pro konkurenci z ciziny. Jejímu vstupu na trh se ale země bude tvrdě bránit.

Postoj německé vlády, která plánuje vypínání jaderných elektráren bez ohledu na dopad tohoto kroku na zbytek Evropy, kritizoval šéf Mezinárodní agentury pro energii Nobuo Tanaka. "Nejedná se o německý, ale o evropský problém," řekl Tanaka v rozhovoru pro německý deník Financial Times Deutschland.

Německá vláda v poslední době už ani tak neřeší otázku, zda vůbec, ale spíše jakým tempem se od jádra definitivně odvrátit. Zatímco část politiků prosazuje vypínání jaderných elektráren v závislosti na pokroku v zásobování  z obnovitelných zdrojů, druhá polovina požaduje okamžité stanovení pevného data vypnutí posledního reaktoru. Nejčastěji se mluví o roku 2020. Debata by se mohla uklidnit, nebo naopak vyhrotit, už tento týden.

Od soboty je mimo provoz 13 z celkem 17 jaderných reaktorů a následující dny by tedy mohly ukázat, jak dalece je německá spotřeba na jádru závislá.

Osm reaktorů je odstaveno z důvodu tříměsíčního moratoria, které vyhlásila v polovině března v reakci na katastrofu v japonské elektrárně Fukušima kancléřka Angela Merkelová. V dalších pěti probíhá pravidelná revize. Z celkového výkonu jaderných elektráren o 20 470 megawattech, což tvoří zhruba čtvrtinu celkové produkce Německa, jde do sítě v současnosti zhruba jen 5 400 megawattů.

Zbytek zastávají uhelné elektrárny, ale také solární panely a větrníky na severu země. Nevyjde-li počasí, může podle provozovatelů přenosových sítí dojít k výpadkům proudu.

Elektrárny se brání. Bez proudu mohou být i celé čtvrti

V létě ovšem není spotřeba energie tak vysoká. Největší problémy proto očekávají provozovatelé sítí až v zimě. Především pro jih Německa předpovídají závažné nedostatky v zásobování proudem. "Během některých zimních dnů bychom nemohli zaručit bezpečné dodávky elektřiny některým zákazníkům," varovali provozovatelé ve společném prohlášení. Bez elektřiny by se tak mohly ocitnout i celé městské části.

Aby mohlo být zaručeno zásobování proudem, muselo by dojít buď k vypnutí velkých průmyslových podniků nebo importům elektřiny ze zahraničí.

To by mohla být šance pro ČEZ. Ředitel Martin Roman se už několikrát nechal slyšet, že je připraven německý deficit nahradit elektřinou z Čech.

Dovozu elektřiny z českých nebo francouzských jaderných elektráren do Německa se chce ale německá vláda za každou cenu vyhnout. Merkelová dokonce z tohoto důvodu ustanovila zvláštní etickou komisi pod vedením bývalého ministra životního prostředí Klause Töpfera, aby podobná rizika vyhodnotila. Měla by vydat své závěrečné doporučení ještě tento měsíc.