O německé doly švédské společnosti Vattenfall měly zájem i tři české skupiny.

O německé doly švédské společnosti Vattenfall měly zájem i tři české skupiny. | foto: Profimedia.cz

Německé hnědouhelné doly prý nikdo nechce. Zájem však potvrzuje Tykač

  • 4
Švédskému energetickému koncernu Vattenfall se údajně nedaří najít kupce pro hnědouhelné doly a elektrárny v Německu. O aktiva už dříve projevil zájem ČEZ i skupina EPH Daniela Křetínského ve spolupráci s PPF Petra Kellnera. Nabídku však s největší pravděpodobností podá Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal Pavla Tykače.

Cena elektřiny na burze se během posledního roku propadala z pětatřiceti na současných dvacet eur, čímž se značně snížila atraktivita hnědouhelných dolů v Lužici a navazujících elektráren o celkovém výkonu 8000 megawattů, které k prodeji nabízí švédská státní společnost Vattenfall. Podle německého deníku Handelsblatt potenciální zájemci nejsou ochotni nabídnout za doly sumu, kterou si Švédi představovali. Hrozí tak, že celý obchod skončí u ledu.

O doly už projevilo zájem několik investorů, mezi nimi i tři z Česka. Polostátní společnost ČEZ nechtěla informace komentovat. „Další naše kroky oznámíme do stanoveného termínu přes burzu, nyní prodejní proces nemůžeme více komentovat,“ uvedla mluvčí firmy Barbora Půlpánová. Termín pro podání nabídky vyprší ve středu 16. března.

Naopak zájem i nadále potvrzuje Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal Pavla Tykače. „Vršanská uhelná příští týden nabídku s největší pravděpodobností podá,“ oznámil mluvčí David Vidomus. Poslední z tria tuzemských zájemců byla skupina EPH Daniela Křetínského, který se kvůli tomu spojil s PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Reakci společnosti redakce zjišťuje.

Na naše uhlí zapomeňte, vzkazuje saský ministr českým zájemcům o doly

Posledním potenciální kupcem byl essenský energetický koncern Steag, jehož majiteli je sedm německých městských společností. Radnice byly v posledních týdnech pod silným tlakem veřejnosti, která protestovala proti investicím do neekologických zdrojů energie. Steag je tím pádem zřejmě ze hry.

Podle dřívějších informací by prodej dolů a elektráren mohl Vattenfallu vynést až 3,5 miliardy eur. Od začátku však vyvstávají pochybnosti, zda částka není přemrštěná. Cenu sráží nejen nízké ceny elektřiny na burze, ale i značné politické riziko. Německá vláda i většina veřejnosti spalování uhlí nepodporuje a hrozí, že na nového vlastníka mohou dopadnout státní restrikce. Streag proto za doly nabízel částku údajně jen v řádu stovek milionů euro.