Začíná být jasné, že finanční krize, která obchází Evropu, vyjde země Evropské unie hodně draho. Minimálně ty, v nichž se platí eurem. Hašení krize přijde jen Německo a Francii na více peněz než celé Spojené státy. Celkové výdaje evropských zemí mají dosáhnout 1,96 bilionu dolarů. Záchranný plán USA stál 700 miliard dolarů.
Jen Německo má vládní pomoc tamním finančním ústavům přijít na 500 miliard eur, tedy v přepočtu více než 12,3 bilionu korun. Většinu peněz chce kabinet vynaložit na garance bankám (400 miliard eur). Dalších 70 miliard by vláda vyčlenila na kapitalizaci bank. K tomu vláda počítá s uvolněním další desetimiliardové rezervy. Do systému by po případném schválení záchranného plánu mělo rovnou "odtéci" sto miliard eur.
Pozadu nezůstane ani Francie. Tamní vláda podpořila bankovní sektor částkou až 360 miliard eur (skoro 8 bilionů korun). Zatím ale počítá se sumou o 40 miliard menší. Oznámil to francouzský prezident Nicolas Sarkozy. "Je zapotřebí odblokovat mezibankovní trh. Peníze se již nepohybují," podotkl prezident na mimořádné tiskové konferenci.
V částce je zahrnuta i pomoc hroutící se belgicko-francouzské bance Dexia. - více o problémech této banky
Stamiliardové injekce evropských zemí jsou výsledkem dohody členů eurozóny na nedělním summitu. Masivní podpory se tedy zatím týkají jen zemí, kde se platí eurem. Přesto krok signalizuje, že finanční trhy v Evropě čelí vážným problémům. České republice se zatím vyhýbají a premiér Topolánek řekl, že pokud se krize České republiky dotkne, tak jen zprostředkovaně. Předseda vlády to sdělil po dnešním setkání se skupinou analytiků.
Plán pomoci v Evropě
Po nedělním summitu státy eurozóny počítají peníze, které by mohly na stabilizaci svých trhů uvolnit. - čtěte Eurozóna se dohodla na zabezpečení bank
| Kolik dají země eurozóny na finanční krizi | |
| Německo | 470 mld. eur |
| Francie | 320 mld. eur |
| Španělsko | 100 mld. eur |
| Rakousko | 100 mld. eur |
| Británie | 64 mld eur |
Británie je ochotna na pomoc bankám uvolnit 50 miliard liber (přes 1,5 bilionu korun). Většinu částky země vloží do tří ohrožených bank (Royal Bank of Scotland, HBOS, Lloyds TSB) a na oplátku získá jejich preferenční akcie (bez hlasovacího práva). Kromě toho britská centrální banka uvolní 200 miliard liber na krátkodobé půjčky a 250 miliard liber na garance mezibankovních půjček po dobu tří let.
"Záchranné plány" nejsou prvním krokem, který evropské země podnikly v boji s postupující krizí. Už minulý týden se Evropská unie pokusila zmírnit nervozitu zvýšením garancí za vklady klientů v bankách. Země eurozóny zvýšily záruky za vklady na 50 tisíc eur. Přestože šlo zatím jen o opatření, jímž se nikdo nemusel řídit, několik členů EU garance za vklady navýšilo. Také Česká republika naznačila, že se doporučením EU bude řídit.
Zvýšení garance vkladů ale žádné uklidnění trhů v Evropě nepřineslo. Akciové trhy zažívaly minulý týden rekordní propady a také pražská burza prudce klesala. - čtěte Pražská burza se propadla o 15 procent
V pondělí se akciím dařilo o poznání lépe. Obchodování s tituly Orco dokonce museli makléři pozastavit, protože příliš posilovaly.
Doplatí Evropa na krizi víc než USA?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 21. října 2008. Anketa je uzavřena.
