Návrh zákona ještě musí schválil parlament, v němž má však velká koalice pohodlnou většinu. Podporu mu navíc vyjádřila už i část opozice.
Kabinet chce novým opatřením dosáhnout lepšího rozložení dopravních proudů na silniční síti. Dosud mnoho řidičů zpoplatněná místa objíždělo, aby ušetřili. Některé silnice tak byly nadměrně zatížené.
Bruselu vadí poplatky na německých dálnicích. Hrozí Berlínu soudem |
Vláda chce ale novým opatřením získat i vyšší příjmy do státní pokladny. Ty by se mohly vyšplhat až na dvě miliardy eur (54 miliard korun) ročně.
„Příjmy z mýtného potečou přímo a trvale do oprav a rozvoje silniční sítě,“ uvedl ministr dopravy Alexander Dobrindt.
Podle předlohy by měli řidiči nákladních vozů povinnost platit mýtné na všech 42 300 kilometrech silnic první třídy od 1. července 2018. Dosud platí nákladní vozy nad 7,5 tuny za použití asi 13 tisíc kilometrů dálnic a 2 300 kilometrů silnic první třídy, které mají dva jízdní pruhy v obou směrech. Příjmy z mýtného činí zatím ročně v průměru 4,5 miliard eur (121,6 miliardy korun).
Platit musí nákladní vozy o hmotnosti 7,5 až 12 tun od loňského října. Do té doby se opatření vztahovalo pouze na nákladní auta od 12 tun. Na podzim letošního roku chtějí německé úřady začít zjišťovat, zda by se mýtné mělo rozšířit i na vozy od 3,5 tuny a dálkové autobusy.
Osobní auta odložena na neurčito
Německé ministerstvo dopravy chtělo zavést i dálniční mýtné pro osobní auta. Původně ho měli řidiči začít platit už letos, po sporu s Evropskou komisí však Německo odložilo zavedení poplatků pro osobní auta na neurčito.
Komise kritizovala, že by se německým řidičům snížila daň z vlastnictví motorového vozidla o výši ročního dálničního poplatku, takže by mýtné dopadlo pouze na cizince (více jsme psali zde).
Německo je poslední velkou evropskou zemí, která dosud nezpoplatnila své dálnice pro osobní auta. Mýtné v navržené podobě však odmítali němečtí sousedé včetně Rakouska, Nizozemska nebo České republiky.
