BRUSEL (Od zpravodajky MF DNES) - Ekonomická krize ukázala, že euru politická noha chybí, ale zároveň snížila apetit zakladatele, aby to zafinancoval. Jde hlavně o Německo a nechuť přijmout evropské obligace. Směrem k evropské ekonomické vládě totiž nakročila pondělní výzva zkušených ekonomů a politiků.
Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker a italský ministr Giulio Tremonti oprášili nápad na zavedení evropského dluhopisu. V jejich představě by každá země eurozóny mohla dluhy do výše až 40 procent HDP přetavit do evropských dlužních úpisů, za které by ručila celá eurozóna.
Tyto dluhopisy by spravovala Evropská dluhová agentura EDA. Výměnou za eurozáruky by mohla klepnout přes prsty státy, které by porušovaly pravidla. "Není to tak hloupé, jak se může zdát," hájil svůj nápad před novináři v Bruselu Juncker.
"Když jsem mluvil o evropském semestru (kontrole státních rozpočtů, pozn. red.) v roce 2005, také mě nikdo neposlouchal. A vidíte, už je to tady (rozjíždí se na jaře, pozn. red.). Dejte na má slova," řekl Juncker, který jako dlouholetý sociálněkřesťanský politik na špici dobře zná evropské kličky.
Němcům nejistota kolem eura vyhovuje, myslí si Juncker
Ale kancléřka Angela Merkelová, kterou přitom dosud věrně podporoval, mu odmítá naslouchat. Odmítá dát do hry další miliardy. Podle zlých jazyků Německo krizi vyvolalo – laxností při dodržování deficitů i vyvoláním realitní bubliny ve Španělsku, německé "chatařské osadě".
Ale hlavně mu prý nejistota kolem eura vyhovuje: společná měna oslabuje a německé zboží se tak lépe vyváží. Němcům se také nelíbí, že by eurodluhopisy mohly zvednout procenta, za která si na trhu sami půjčují – zatímco například pro Španělsko nebo Itálii by půjčky zlevnily, německá vláda by si půjčovala dráž.
Postoj Němců Junckera, šéfa ministrů financí eurozóny, rozčilil. "Ten návrh byl zamítnut dříve, než ho prostudovali," řekl německému deníku Die Zeit. "Německo přemýšlí jednoduše," dodal s tím, že je země "neevropská".
Německo si klade podmínky
Proč si to myslí? Jednak je pravda, že Německo se začalo chovat jako svéprávná země, která má minulost vyřešenou a nepotřebuje se Evropě podbízet. Navíc Merkelová hraje o politické body a neustála by, kdyby dala všanc další peníze daňových poplatníků. A jediné, na čem se hodlá pro záchranu morálky eura podílet, jsou nová pravidla pomoci po roce 2013, kdy skončí platnost nynějšího ochranného valu za 750 miliard eur.
Má podmínky: přibudou sankce a odpovědnost investorů, kteří dluhopisy kupují. "Nemůžeme už dát na stůl více peněz," řekl její mluvčí Michael Meister. Merkelová sama volá ke klidu. Za týden se do Bruselu na summit sjedou premiéři a trhu rozhodně neprospěje, když se budou hádat.
Stačí, že investoři snižují ratingy dalším zemím – včera Irsku o tři stupně na béčkovou úroveň, euro oslabuje a dluhy zdražují. Podle ní by eurodluhopisy situaci zhoršily. Státy potřebují disciplínu a ne snazší půjčky. Navíc, kvůli eurobondům by se musely měnit unijní smlouvy, věc komplikovaná.
"Musíme pracovat v klidu a soustředěně. To je můj vklad," řekla včera Merkelová. A co se nestalo? Odpoledne ji podpořila i Francie. "Návrh (eurobondů) není úplně nový, ale v tuto chvíli se o nových nápadech nebudeme bavit," řekl mluvčí francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho.
Prozatím jsou tedy eurodluhy a směr – politická EU – smeteny ze stolu. Ale nemyslete si, že Sarkozy zapomněl, že si přeje vznik evropské ekonomické vlády.
