Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Německo chce mít doma víc zlata. Přes Atlantik poveze 300 tun

  17:05aktualizováno  17:05
Německo se chystá přesunout polovinu svého zlata uloženého v New Yorku do trezorů Bundesbanky ve Frankfurtu. Celkem půjde o 300 tun kovu. Dalších 347 tun zlata chtějí Němci přesunout z Paříže, uvedl deník The New York Times.
Německo chce mít své zlato doma. Z USA přiveze 300 tun kovu.

Německo chce mít své zlato doma. Z USA přiveze 300 tun kovu. | foto: AP

Německé zlato se v zahraničí ocitlo během studené války, kdy se je tehdejší západoněmecká vláda snažila uložit co nejdále na západě pro případ sovětského útoku. Důvody pro uložení části jeho zlatých rezerv ve finančních centrech jako Londýn či New York však podle newyorského listu přetrvávají. V případě měnové krize je díky tomu lze rychle umístit na trh pro obnovení důvěry.

V New Yorku má Německo zlato uložené v tamní pobočce americké centrální banky. Stejně jako další země, které tam svůj žlutý kov skladují, za to nic neplatí. Američané se domnívají, že přítomnost cizích rezerv v podzemním trezoru newyorského Fedu podporuje status dolaru jako celosvětové rezervní měny.

Němci se pro návrat zlata rozhodli po loňské veřejné debatě o rezervách a parlamentním sporu o to, zda Bundesbanka má o svých rezervách v zahraničí skutečně přehled a zda je má pod kontrolou. V Německu se mimo jiné objevily spekulace, že jeho zlato v USA někam zmizelo, anebo že je nahradila méně kvalitní slitina.

Bundesbanka takové spekulace odmítá, ale veřejnému tlaku nakonec ustoupila. Přesun zlata by chtěla dokončit do roku 2020. Podrobnosti o něm nechce z bezpečnostních důvodů prozrazovat. Carl-Ludwig Thiele z banky pouze uvedl, že finanční ústav má s přesunem velkých částek zkušenosti.

Investoři spekulují, zda si centrální banky navzájem věří

Na finančních trzích přesto informace o stěhování německého zlata vyvolala pozornost. "Centrální banky si nevěří?" zeptal se například na svém účtu na sociální síti Twitter zakladatel investiční firmy Pimco William Gross.

Podle Thieleho však nejde o nedůvěru. "Nemáme pochyby o integritě jiných centrálních bank. Nejsme si vědomi nějakých pochybení," podotkl.

Německo po druhé světové válce nemělo žádné zlaté rezervy. Nacisté jich většinu použili na financování války. Většina zlata, které neutratili, pak záhadně zmizela v poválečném zmatku. Země ovšem postupně nashromáždila druhé největší zlaté rezervy na světě.

Nejvíce zlata měla v roce 1968, a to čtyři tisíce tun. Poté důležitost kovu zmenšil krach mezinárodního systému pevných směnných kurzů. Nyní má Německo kolem 3 400 tun zlata. Z toho dvě třetiny má uložené v zahraničí, kromě Francie a USA ještě v Británii. Po dokončení přesunu zlatých rezerv v roce 2020 bude za hranicemi Německa stále zhruba polovina jeho zlata.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.