Země eurozóny přispěly do záchranného fondu celkem 440 miliardami eur (asi 10,7 bilionu Kč). Podle ekonomů by ovšem tyto peníze nestačily v případě, že by se do dluhových potíží dostala některá z velkých unijních ekonomik, především Španělsko. Někteří politici tak volají po navýšení finančních prostředků, ale bez souhlasu Německa, které je vůbec největším přispěvatelem do fondu, se podobný krok nemůže uskutečnit.
"Z našeho pohledu není v současnosti nutné kapacitu fondu zvětšovat. Tato debata vysílá trhům úplně špatný signál, protože mluvíme o navýšení v krátkodobém výhledu, a jen tak rozdmýcháváme spekulace o situaci v jednotlivých členských státech," uvedl Schäuble v rozhovoru pro francouzský ekonomický deník La Tribune.
Německo a Francie chtějí sjednotit daňový základ pro firmy v eurozóně
Německo nicméně případnou dohodu o navýšení peněz v záchranném fondu podmiňuje větším prohloubením hospodářské koordinace v eurozóně. Berlín s Paříží se na začátku února dohodly na takzvaném paktu konkurenceschopnosti, který mimo jiné žádá zavedení jednotného daňového základu pro firmy v zemích platících eurem.
Německo-francouzský pakt nepotěšil některé další země eurozóny, jež se cítily dotčeny tím, že s nimi o jeho obsahu nikdo nejednal. "Potřebujeme vědět, co Němci doopravdy chtějí, protože to zatím nikomu neřekli," citovala agentura Reuters nejmenovaný diplomatický zdroj.
Příliš velké nadšení z paktu neprojevují veřejně ani politici. "Musíme nejdřív zjistit, jaká je přidaná hodnota takového paktu. Nikdo samozřejmě není proti tomu, abychom zvyšovali konkurenceschopnost v eurozóně. Ale musíme zjistit, zda toho dosáhneme prostřednictvím navržených nástrojů," řekl novinářům lucemburský premiér a šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker.
