Avšak poslední data z Německa ukazují, že i některé větrníky a solární parky mohou vyrábět elektřinu levněji než třeba jádro nebo uhlí.
Berlínský institut Agora Energiewende, který vypracovává pro německou vládu podklady k proměně tamní energetiky od závislosti na fosilních palivech k obnovitelným zdrojům, ve své zprávě za loňský rok upozorňuje, že solární elektřina nebyla doposud nikdy tak levná.
Němci šlapou na brzdu. Zelenou energii z větru síť nezvládá |
Příčinou je to, že Německo pro obnovitelné zdroje zavedlo systém aukcí. Výrobci tak nemají automaticky nárok na dotovanou výkupní cenu, ale pokud chtějí postavit novou elektrárnu, musí o ni mezi sebou soutěžit. Vyhrává ten, kdo nabídne nejnižší výkupní cenu.
Při jedné takové společné německo-dánské aukci se podařilo dosáhnout na 53,8 eura za magawatthodinu pro elektřinu z fotovoltaického parku. U elektřiny z chystaného mořského větrného parku u dánského pobřeží to bylo dokonce 49 eur za megawatthodinu. Je to doposud nejnižší cena za energii z těchto zdrojů.
„Došlo ke změně systému směrem k aukcím a ceny se podstatně snížily. Ukazuje se, že tvrzení, že obnovitelné zdroje jsou příliš drahé, není pravdivé,“ řekla MF DNES německá poslankyně Zelených a expertka strany na klimatickou politiku Annalena Baerbocková.
Ceny se propadly díky dotacím
Hodnoty dosažené v aukcích jsou stále téměř dvojnásobné, než za kolik se v současnosti obchoduje se silovou elektřinou na burzách. Jenže propad ceny silové elektřiny v posledních letech způsobil právě prudký rozvoj dotovaných zdrojů, které s sebou stáhly i ceny uhelných, jaderných a plynových elektráren.
Zatímco dnes se obnovitelné zdroje na spotřebě Německa podílejí zhruba z jedné třetiny, před deseti lety to bylo jen čtrnáct procent a silová elektřina stála v průměru 59,90 eura za megawatthodinu. A ještě před pěti lety se za elektřinu na burze platilo zhruba tolik, kolika nyní dosahují obnovitelné zdroje v dražbách.
Statisíce netopýrů v Německu hynou kvůli větrníkům |
Z dosažených cen však nelze vyvozovat, že by za 54 eur za megawatthodinu bylo možné okamžitě vyrábět ve všech větrných a slunečních elektrárnách ve střední Evropě.
Jak upozorňuje šéf společnosti Solar Global Jan Fousek, na tak nízké hodnoty se zatím podařilo dostat jen v několika málo případech, které se navíc neodzkoušely v praxi. „Na tyto ceny to kleslo poprvé na konci roku 2016, a proto předpokládám, že žádná z těchto elektráren ještě nebyla postavená,“ upozorňuje Fousek. Není tak třeba jasné, zda to investoři s nabídkou nepřehnali a zdroj jim nakonec místo zisku nepřinese jen ztráty.
Draží se jen velké zdroje
Velkou roli v rentabilitě hraje i lokalita, tedy míra osvitu, případně síla větru. Zatímco na určitém místě je možné provozovat ziskový fotovoltaický park a prodávat elektřinu relativně levně, na většině ostatních to tak být nemusí. „Jestli to tak bude fungovat i v lokalitách, které nejsou tak vhodné, to teprve uvidíme,“ hodnotí poslankyně Bundestagu Baerbocková.
Ta navíc upozorňuje, že klíčovou součástí Energiewende je i zapojení místních komunit a družstev, které si nemohou dovolit soutěžit o nejnižší ceny s největšími energetickými hráči.
„Velcí investoři se mohou zúčastnit klidně i deseti aukcí a nabídnout vždy nízkou cenu, protože jeden projekt mohou dorovnat jiným. To znevýhodňuje družstva, která mají jen jediný projekt,“ dodává Baerbocková. Zelení proto prosadili několik výjimek. Soutěže se týkají jen elektráren s výkonem přes 750 kilowattů, ostatní dál prodávají za standardní dotované výkupní ceny. Pro družstva platí zjednodušené podmínky.
