Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Spiegel: Plán německého mýtného porušuje právo EU. Zvýhodňuje Němce

  9:18aktualizováno  9:18
Návrh německé vlády na zpoplatnění dálnic pro osobní automobily ve dvou svých ustanoveních odporuje právu Evropské unie. Jde zejména o mechanismus, který zvýhodňuje Němce na úkor cizinců. S odvoláním na zdroje z Evropské komise o tom v nejnovějším čísle informoval německý týdeník Der Spiegel.
Německá dálnice A9 na severu Mnichova. (ilustrační foto)

Německá dálnice A9 na severu Mnichova. (ilustrační foto) | foto: Reuters

Návrhem se v současnosti zabývá Spolkový sněm, podle vládních plánů by mýtné mělo fungovat od roku 2016. Podle představ německého ministerstva dopravy by řidiči osobních aut měli za užívání dálnic ročně platit v závislosti na objemu motoru a ekologické náročnosti provozu auta až 130 eur (3600 korun).

Kromě toho by měly být k dispozici i kupony na deset dnů za deset eur a na dva měsíce za 22 eur (600 korun). Ministerstvo očekává, že zpoplatnění dálnic vynese Německu ročně 500 milionů eur (13,7 miliardy korun).

Podle informací týdeníku z EK je ale návrh mýtného diskriminační vůči zahraničím řidičům, protože těm německým se o cenu ročního dálničního poplatku sníží daň z vlastnictví motorového vozidla.

„Je v jasném rozporu tvrdit, že mezi zákony (o zavedení mýtného a o snížení daně) není žádná souvislost, když se všem domácím řidičům sníží daň přesně o tolik, kolik by museli platit na mýtném,“ citoval Der Spiegel z dokumentů komise.

Podle týdeníku kritizuje EK i cenu krátkodobých dálničních známek. Poplatek za deset dnů by měl činit deset eur (275 korun), roční poplatek pro nová auta s malým benzinovým motorem se ale má pohybovat mezi 20 a 25 eury (550 a 690 korunami). Komise v minulosti prosazovala, aby cena krátkodobé známky činila zhruba osminu ceny roční známky.

Spory Berlína s evropskými partnery o podobu zpoplatnění dálnic trvají od chvíle, kdy Německo návrh mýtného představilo. Německý ministr dopravy Alexander Dobrindt však při prvním čtení návrhu zákon ve Spolkovém sněmu trval na tom, že se podařilo problematické body zákona vyřešit a že je v souladu s evropským právem. Evropská komise může oficiálně prověřit možné rozpory teprve potom, co německý parlament návrh zákona schválí.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.