Se zavedením minimální mzdy nakonec souhlasila i kancléřka Angela Merkelová.

Se zavedením minimální mzdy nakonec souhlasila i kancléřka Angela Merkelová. | foto: Reuters

Němci schválili plošnou minimální mzdu. Šedesát minut bude za 8,5 eura

  • 192
Dolní komora německého parlamentu schválila plošné zavedení minimální mzdy ve výši 8,5 eura, což je v přepočtu 233,19 Kč za hodinu. O zavedení minimální mzdy musí ještě hlasovat horní komora, to hlasování zde však by již mělo být podle agentury Reuters pouze formalitou.

Zákon by měl začít platit od příštího roku. V Česku činí minimální mzda 50,60 Kč za hodinu. Je tedy téměž pětkrát nižší.

Ze 601 přítomných poslanců Spolkového sněmu jich proti bylo pouze pět a 61 se zdrželo hlasování. Zavedení minimální mzdy bylo jedním ze základních požadavků sociálních demokratů (SPD), koaličního partnera vlády kancléřky Angely Merkelové.

Schválení minimální mzdy v parlamentu předcházely měsíce vášnivých debat mezi politiky a podnikateli, kteří byli proti jejímu zavedení. Kritici tvrdí, že stanovení minimální mzdy může ohrozit pracovní místa, zvláště v málo placených odvětvích a bývalé komunistické části země. Podle SPD je však zavedení minimální mzdy nutné k zastavení sociálních rozdílů v zaměstnanosti.

"Těžce pracující, levní a nechránění. To byla realita pro miliony zaměstnanců v Německu. To už je nyní minulost," uvedla ministryně práce Andrea Nahlesová, jejíž ministerstvo mělo na starosti vypracování návrhu zákona, v projevu v Spolkovém sněmu.

Mnichovský ekonomický institutu Ifo odhadl, že zavedení minimální mzdy by mohlo stát ekonomiku až 900 tisíc pracovních míst. Nahlesová a nadace Hanse Böcklera, která má blízko k odborům, však ujišťují, že zavedení minimální mzdy nebude mít žádné negativní účinky.

Německá absence minimální mzdy byla v EU výjimečná

V Německu, na rozdíl od většiny zemí Evropské unie, dosud zákon výši minimální mzdy nestanovoval. Nejnižší platy určovaly v některých odvětvích dohody odborů se zaměstnavatelskými svazy. Úroveň minimální mzdy se tak lišila podle oborů i podle spolkových zemí. Německo se bránilo zavedení minimální mzdy, protože to považovalo za politické zasahování do jednání o mzdách mezi odbory a zaměstnavateli.

Nový zákon zahrnuje více výjimek, než bylo původně stanoveno. Výjimky mají umožnit hladký přechod k novému systému. Některé sektory budou mít na zavedení minimální mzdy dva roky. Nižší mzdu mohou mít za určitých podmínek také některé skupiny, jako krátkodobí stážisté, sezonní pracovníci, mladší 18 let nebo dlouhodobě nezaměstnaní po dobu šesti měsíců od nástupu do práce.

Tyto výjimky však kritizují odbory, kteří tvrdí, že budou bolet nejslabší lidi na trhu práce. "Kvůli vysokému počtu výjimek koalice brutálně amputovala minimální mzdu," řekl již o víkendu šéf vlivného odborového svazu Verdi Frank Bsirske. "V krátkém období bude minimální mzda dále stimulovat ekonomiku, ale v dlouhém období by se mohla stát problémem pro mezinárodní konkurenceschopnost," řekl k zavedení minimální mzdy hlavní ekonom ING Carsten Brzeski.

Spolková rada by podle DPA měla o zákonu hlasovat příští týden v pátek, na svém posledním zasedání před letními prázdninami. Podle očekávání by měl nový zákon lehce projít hlasováním i v horní komoře.