Agentuře Reuters to ještě před oficiálním vyhlášením výsledků hlasování potvrdil místopředseda dolní parlamentní komory. Němci do fondu přispívají nejvíc ze všech zemí měnové unie, jeho garance mají teď vzrůst ze 123 miliard eur na 211 miliard. Přestože plán dostal zelenou, mezi lidmi na ulici roste neochota pomáhat zemím, které si za dluhy mohou samy.
"Zbývá ještě ratifikace v dalších pěti zemích (Estonsko, Rakousko, Malta, Nizozemí a Slovensko). Největší rizika krachu celé ratifikace jsou na Slovensku, i když v posledních dnech i zde opozice viditelně slábne. Sama ratifikace EFSF ale problémy eurozóny nevyřeší. Pro klid na velkých periferiích (Španělsko, Itálie) bude třeba výrazně zvýšit palebnou sílu EFSF," komentoval zprávy z Německa hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Kromě nafouknutí fondu o další peníze má podle Bureše fond také poskytovat problémovým zemím přechodné překlenovací úvěry do doby, než se schválí balíky pomoci z MMF a EU. Dále by měl fond používat peníze intervencím na primárních i sekundárních trzích, kde zatím většina práce jde na vrub Evropské centrální banky, a umožnit flexibilní dokapitalizaci bank.
"To teoreticky může otevřít dveře k řízené restrukturalizaci řeckého dluhu, která musí jít nutně ruku v ruce s výraznou kapitálovou injekcí do řeckého bankovního sektoru," dodal ekonom.
Tlak na Merkelovou sílí
Podle Reuters se pro rozšíření fondu vyslovilo 523 německých poslanců, 85 hlasovalo proti a tři se zdrželi. Podobný výsledek se předpokládal, neboť návrh dopředu podpořily i dvě nejsilnější opoziční strany.
Čeká se tak hlavně na to, jak se zachovali poslanci vládní koalice kancléřky Angely Merkelové. Zhruba dvě desítky jich rozšíření fondu odmítají jako neefektivní řešení dluhové krize. Vláda by tak při jeho prosazování mohla být závislá na hlasech opozice. Pro případ, že se ukáže, že kancléřka nemá vlastní většinu, vyzvala ji už opozice k rezignaci.
