Choroba známá pod jménem panamská nemoc nebo fusariové vadnutí se rozšířila z Asie na území Austrálie a Blízkého východu. Vadnutí postihuje hlavně odrůdu Cavendish, která se dováží na Západ. V případě, že se nemoc rozšíří do Latinské Ameriky, která je hlavním producentem banánů pro Severní Ameriku a Evropu, hrozí prudké zvýšení cen, uvedl server americké televizní stanice CNN.
Jak dlouho si budeme dopřávat banány? Světem se šíří nová panamská nemoc |
Panamská nemoc budí u zemědělců tak velké obavy, že kvůli ní přesunuli mezinárodní banánový kongres z Kostariky do amerického Miami. Měli totiž obavu, že by účastníci sněmu mohli na botách přivézt kontaminovanou půdu do země, kde pěstování banánů tvoří podstatnou část hospodářství.
Organizace pro výživu a zemědělství vyzvala banánový průmysl, aby se sjednotil a společně s touto ničivou nemocí bojoval.
Panamská nemoc v šedesátých letech vyhubila do té doby nejpopulárnější odrůdu banánů Gros Michel. Producenti museli přejít na pěstování odrůdy Cavendish, která sice zdaleka není tak chutná, ale doposud byla odolná vůči nemoci.
Hledají se zmutované odrůdy
V Asii už nemoc způsobila kolaps produkce, a tak zemědělci hledají novou odrůdu, která by mohla Cavendish nahradit.
„Na Tchaj-wanu vytvořili zmutovaný druh této odrůdy, který nyní testují na Filipínách a v Číně,“ uvedla Inge Van den Berghová z výzkumného institutu Bioversity International v Belgii.
Vědci doufají, že vytvoří odrůdu, která bude vůči panamské nemoci imunní. „Vypadá to slibně, ale nové banány bohužel nejsou příliš chutné a vhodné k převozu na velké vzdálenosti,“ vysvětlila. „Nemáme žádnou zázračnou zbraň,“ dodala.
Latinskou Ameriku zatím nemoc nepostihla, takže ceny banánů na Západě nerostou. Pokud ale taková situace nastane, spotřebitelé v průběhu nadcházejících deseti let zaznamenají změnu v odrůdách banánů na pultech obchodů i cenách.
Panamská nemoc se v půdě uchovává až po dobu 40 let, a tak by pěstitelé museli vysadit novou odrůdu, což by si vyžádalo značné náklady.
V Latinské Americe se vypěstuje 70 procent banánů určených k exportu, zbytek produkuje Asie a Afrika. Předním exportérům banánů jako Ekvádoru, Kolumbii nebo Kostarice by v případě nákazy značně poklesly příjmy.
Pro 400 milionů lidí v rozvojovém světě banány navíc patří k důležitému zdroji denní potravy. Panamská nemoc by se tak mohla kromě ekonomického problému stát i problémem humanitárním.
