Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bez pitvy není odškodnění. Provést ji lze jen se souhlasem pacienta

  7:10aktualizováno  7:10
Za poslední dva roky výrazně ubylo pitev. Je to důsledek nového občanského zákoníku, který nařizuje předběžný souhlas pacienta. Vyžadovat ho ale připadá lékařům nemorální. Na poplach bijí také patologové. Podle nich je pitva pro lékaře nenahraditelnou zpětnou vazbou.

Současný mechanismus by měla zvrátit chystaná novela zákona, podle níž by měl konečné slovo o tom, zda k pitvě dojde lékař provádějící obhlídku těla. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Starší žena, kterou postihly srdeční obtíže, zemřela při převozu helikoptérou z jedné středočeské nemocnice do druhé, lépe vybavené. Mohla přežít. Ze zdravotní dokumentace znalec zjistil, že na cestu ji lékař nezajistil potřebnými přístroji a medikamenty.

Příbuzní se chtěli soudit. Bylo by třeba nařídit a provést pitvu. Jenže smůla – chyběl předběžný souhlas pacientky s pitvou. Odškodnění se tak nemají šanci domoci.

Na případ upozornila poradenská firma První zdravotní. „Dostaly se k nám dosud dva případy, kdy nám soudní znalci řekli, že pokud nemáme pitvu, která jednoznačně a jasně určí příčinu úmrtí, v případě soudního sporu nemáme šanci vyhrát a nedoporučují nám případ převzít,“ říká Ivana Ledvoňová, výkonná ředitelka firmy.

Podmínka předběžného souhlasu pacienta s pitvou platí podle nového občanského zákoníku od 1. ledna 2014. Jenže získat souhlas se ukazuje jako problém. Ptát se někoho, jestli ho mohou patologové pitvat, pokud při operaci umře, do toho se nikomu z personálu nechce. Je to etický problém.

Počet pitev od účinnosti zákoníku prudce klesl. Rok před jeho platností se pitvalo 25,7 tisíce těl, v roce 2014 už jen 18,9 tisíce. Většina z nich se provádí podle zákona o zdravotních službách, který vymezuje, kdy pitva musí být nařízena i bez souhlasu zemřelého. Pochybnosti příbuzných tam však nespadají.

Uchovat tělo v mrazicím boxu přijde na desítky tisíc

Pitva je podle zákona povinná přes chybějící souhlas zemřelého jen ve vymezených případech – například u dětí či žen zemřelých v souvislosti s těhotenstvím či porodem. Lékař obhlížející tělo má ze zákona povinnost nařídit pitvu, pokud má podezření na nejasné úmrtí nebo chybný lékařský postup.

V případu ženy, která zemřela při přepravě vrtulníkem do jiné nemocnice, a lékař její stav špatně vyhodnotil, takové podezření nepojal. Jedinou šancí příbuzných dostat se k důkazům, které odhalí jen pitva, bylo podat na policii trestní oznámení na neznámého pachatele. A zároveň poskytnout tělo k dispozici.

Tato možnost však podle Ledvoňové zkrachovala na finančních možnostech pozůstalých. Uchovat tělo zemřelého několik týdnů až měsíců v mrazicím boxu pohřebního ústavu, než policie pitvu nařídí, přijde na desítky tisíc korun.

„Záleží na tom, jak mají jednotlivé pohřební ústavy nastavené náklady a ceny. Klasické chlazení přijde na 100 až 500 korun denně. Po sedmi dnech od úmrtí by se tělo ale už mělo mrazit a to je zhruba o stovku na den dražší,“ říká Hana Svěchotová ze Sdružení pohřebnictví v ČR.

Navíc odškodnění nikdy není jisté – statistiky pro Česko se odvozují z americké studie. „Pouze 2 až 2,5 procenta poškozených pacientů podá žalobu, z nich navíc část neuspěje. A přes 60 procent odškodnění padne na služby právníků a na administrativu,“ říká Ondřej Dostál, specialista na zdravotní právo z Platformy zdravotních pojištěnců ČR. Odhaduje, že v Česku vysoudí pacienti maximálně miliardu korun ročně. Upozorňuje, že další peníze mohou jít cestou mimosoudního vyrovnání.

Proti klesajícímu počtu pitev se ozvali také patologové. „Je to nenahraditelný mechanismus kontroly kvality diagnostické a léčebné péče, velmi důležitá zpětná vazba pro klinické lékaře, šance identifikovat nerozpoznaná infekční onemocnění, “ uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz Pavel Dundr, přednosta Ústavu patologie VFN v Praze.

Patologům se rozhodli vyjít vstříc poslanci. Připravili novelu zákona o zdravotních službách. Konečné slovo v tom, jestli se pitva provede, nebo ne, podle návrhu má mít lékař provádějící obhlídku těla, souhlas zemřelého už nebude potřeba. Pitvu zamítne pouze v případě, že je příčina smrti zřejmá a zároveň mrtvý za života vyslovil s pitvou prokazatelný nesouhlas. O zamítnutých pitvách pak musí lékaři informovat policii. Nakolik to příbuzným pomůže domoci se odškodnění, není jisté.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.