Až 50krát vyšší sankce než dosud hrozí za zamlčení údajů o skutečných vlastnostech výrobků, prodej výrobků nebezpečných svou zaměnitelností s potravinami, nebo za dovoz či prodej výrobku, jehož vada způsobila újmu na životě či zdraví.
Zákon nově zavádí povinnost prodávajících vydat písemné potvrzení o termínech a způsobu vyřízení reklamace a upravuje prodej na tržnicích.
O změnu v zákoně si obchodní řetězce řekly samy. Po loňském roce totiž za sebou mají celou šňůru skandálů, kterou odstartovala jindřihohradecká Hypernova, kde inspektoři našli živé i mrtvé myši. - více zde
Vyšší pokuty mají podle zákonodárců obchodníky odradit od používání nekalých praktik při prodeji.
Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka nepovažuje skokové zvýšení maximální výše pokuty za správné. Podle něj se tato částka objevila v novele spíše z politických důvodů, než jako reakce na reálný stav trhu a pro některé subjekty může být likvidační. Ačkoli prý může mít odstrašující efekt, není systémovým řešením.
Ochrana zákazníka versus nesystémovost
V zákoně totiž není upřesněn účel pokuty a není ani oddělena sankce za chyby, které zavinilo vedení obchodu, od pokut za provinění konkrétních pracovníků.
Dalším problémem je, že se pokuta dává do rukou dozorových orgánů. Ty podle Juračky sice pracují objektivně, ale přesto se zvyšuje prostor pro korupci.
Nesystémovost kritizují také někteří obchodníci. "Jde o to, že na jednu stranu se zákonem zvyšují pokuty pro společnosti porušující pravidla, na druhou stranu odpovědnost konkrétního zaměstnance za náhradu škody při jeho osobním pochybení zůstává stejná, to znamená 4,5násobek průměrného hrubého měsíčního platu," píše se například v prohlášení společnosti Ahold, která v ČR provozuje supermarkety Albert a hypermarkety Hypernova.
Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) naopak považuje maximální výši pokuty za přiměřenou a má za to, že se díky ní kázeň obchodníků zlepší. Mluvčí SOS Ivana Picková řekla, že velké pokuty se týkají především obchodních řetězců.
"Největší nedostatky byly objeveny ve velkých řetězcích a pro ně má tato pokuta význam. Samozřejmě se nebude používat vůči malému obchodníkovi, u nějž byla nějaká závada objevena poprvé."
O účinnosti novely zákona je přesvědčen i ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Již dříve uvedl, že na boj proti nekalým obchodním praktikám se zaměřuje také evropská legislativa. "I nadnárodní obchodní řetězce musí začít vnímat českého spotřebitele jako rovnocenného partnera," dodal.
Česká obchodní inspekce provedla v obchodních řetězcích v loňském roce 3662 kontrol a různé prohřešky proti zákonům odhalila v 935 provozovnách. Ve 446
správních řízeních rozdala 18 obchodním řetězcům pokuty celkem za 19 milionů korun.
Pokutu v dosavadní maximální výši milion korun musel v loňském roce za nedostatky včetně předražování zaplatit řetězec Ahold. (více zde) U prohřešků proti zákonu o potravinách lze udělit sankci nejvýše tři miliony korun.
Změny v zákonu týkající se řetězců a dodavatelů prošly od začátku zajímavým vývojem. Jde o návrh poslance ČSSD Ladislava Skopala, ale připravoval jej společně s antimonopolním úřadem. Jeho nový šéf Martin Pecina se už nechal několikrát slyšet, že obchodní řetězce jsou v tuzemsku moc silné. - více zde
