Členové Národní ekonomické rady vlády Tomáš Sedláček (vlevo) a Pavel Kohout.

Členové Národní ekonomické rady vlády Tomáš Sedláček (vlevo) a Pavel Kohout. | foto: ČTK

NERV navrhl úspory: studium kratší o semestr nebo vyšší DPH

  • 279
Mix opatření, který předkládají vládě ekonomové skupiny NERV, obsahuje několik průlomových protikrizových léků. Mezi nápady je třeba růst obou sazeb DPH na 20 procent, zmrazení růstu penzí nebo zkrácení vysokoškolského studia o jeden semestr.

O seznamu 41 opatření, která ale nejsou definitivní, informovaly Hospodářské noviny. Národní ekonomická rada vlády (NERV) by měla nový protikrizový balíček v pondělí představit vládě Petra Nečase.

Soubor opatření na léčbu ekonomiky postižené evropskou dluhovou krizí by se měl aktivovat až při poklesu hospodářství o 2 a více procent. Daně by se přitom podle principu zmíněného v materiálu měly zvyšovat až ve chvíli, kdy nebude kde škrtat.

Jednou z největších novinek je například zkrácení vysokoškolského studia o jeden semestr. Toto opatření by mělo Česku ušetřit 600 milionů korun ročně.

Řada návrhů je ale politicky sporných. Například dočasná daňová progrese, kdy by lidé s příjmy nad 100 tisíc měsíčně odváděli státu 25 až 30 procent ze svých příjmů. Přestože by opatření mělo platit do roku 2015, vyhovuje spíš představám levice.

Nejvíce by bolelo DPH

O možném růstu daně z přidané hodnoty už se nepřímo zmínil ministr financí Miroslav Kalousek v rozhovoru pro iDNES.cz. V návrzích zvýšení této daně   nechybí, a to na 20 procent v obou sazbách. To by znamenalo výrazné zdražení především potravin, léků, dopravy, knih a dalších věcí.

Vyšší daně by mohly zaplatit také banky. Při očekávaném poklesu transakcí by to do státní pokladny přineslo 2 až 3 miliardy korun, tvrdí NERV. Zvednout by se mohla i daň z převodu nemovitostí nebo ekologická a spotřební daň. Dále se počítá s tím, že by se mohl zastavit růst důchodů.

Několik expertních doporučení má pomoci firmám a podnikatelům formou úlev. Vyměřovací základ sociálního pojištění u OSVČ by měl stoupnout z 25 % na 50 % průměrné mzdy. Opatřením, které se objevilo už v roce 2009, je sleva z odvodů firem na sociální pojištění. Ta by se aktivovala až při určité nezaměstnanosti. Již známým návrhem je zkrácení pracovní doby, takzvaný kurzarbeit. Je to nástroj, který má zabránit propouštění. (čtěte Stát pomůže firmám nést mzdy, pokud budou déle bez zakázek)

Do rozpočtu by mohly plynout také příjmy z dividend podniků s majetkovou účastí státu, jako jsou například Lesy ČR. Konkrétně ze správce lesů by do pokladny přiteklo až 6 miliard Kč. V neposlední řadě by se mohlo propouštět. Policie by mohla zhubnout o dalších tisíc policistů a zúžilo by se také vedení armády.