"Evropským zemím doporučujeme, aby upravily své programy úspor s ohledem na změněnou situaci a zvážily opatření na posílení růstu," řekla Lagardeová německému týdeníku Der Spiegel. "Jestliže Spojené státy přijmou střednědobý program (rozpočtové) adaptace, budou pravděpodobně moci upustit od krátkodobých úsporných opatření a zavést některé kroky na podporu růstu," dodala.
MMF za předcházejícího šéfa Dominiqua Strauss-Kahna po celou ekonomickou recesi od roku 2008 a ještě dlouho po ní podporoval USA a Evropu ve strmém zvyšování výdajů, jimiž se vlády snažily kompenzovat ekonomický propad.
Recese ekonomik díky tomu netrvala tak dlouho, ale některé státy se kvůli této politice nepřiměřeně zadlužily a dostávají se do ještě možná větších potíží než na začátku krize v roce 2008.
Investoři zemím, jako je například Řecko, Portugalsko, Španělsko či Itálie, už nevěří. Bojí se, že zkrachují a oni přijdou o své investice. Za půjčení peněz proto požadují mnohem vyšší výnos, ten však státům nafukuje jejich už tak vysoký dluh. Aby úrokovou přirážku snížily, musejí znovu získat důvěru investorů, tedy přijmout drastické úsporné plány, které povedou ke snížení veřejného zadlužení.
V USA vládní zadlužení za prezidenta Baracka Obamy roste tak rychle, že to před měsícem přimělo agenturu Standard & Poor´s k vůbec prvnímu snížení amerického ratingu v historii (viz předchozí článek).
Nepřehánějte to s úsporami, radí Lagardeová
Státům tato situace dochází a začínají šetřit. MMF se ale obává, aby to nepřehnaly. Lagardeová před týdnem na konferenci v americkém Jackson Hole vyzvala k okamžitým a koordinovaným politickým krokům na podporu světové ekonomiky. Uvedla také, že utahování opasků by nemělo být tak rychlé, aby ohrozilo hospodářské oživení.
Lagardeová tak razí opačný trend, než například šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet, který naopak apeloval na Itálii, aby nezmírňovala úsporný plán a přísná rozpočtová omezení schválila co nejdříve.
Lagardeová minulý víkend také řekla, že evropské banky budou muset dál navýšit kapitál a budou v tom potřebovat státní výpomoc. To v Evropě vyvolalo ostrou kritiku a proti jejím slovům se ohradili zástupci bankovního sektoru, Evropské komise i Evropské centrální banky.
K situaci v Německu bývalá francouzská ministryně financí ve Spiegelu řekla, že jeho veřejné finance se zotavují, a naznačila že i Berlín by mohl svou nedávno ještě prudce rostoucí ekonomiku stimulovat, pokud by se situace otočila.
Německá ekonomika začala ve druhé polovině roku 2009 po hlubokém propadu silně růst a až v letošním druhém čtvrtletí se expanze zřetelně zpomalila. Po obnovení německého růstu právě Lagardeová z Paříže jako tehdejší francouzská ministryně financí volala po tom, aby Německo prospělo ekonomice celé eurozóny tím, že omezí růst zaměřený na export a orientovalo se více na domácí spotřebu.
Němečtí politici v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou tyto výzvy důrazně odmítli a namísto toho vláda už relativně brzy po recesi přijala úsporná rozpočtová opatření.
