"Jediným pozitivním rysem bylo mírné zvýšení spotřební daně u destilátů a to, že se některé teze Evropského akčního plánu o alkoholu objevily ve vládním dokumentu Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky - Zdraví pro všechny v 21. století. To však nemělo dosud žádný praktický dopad," popsali odborníci situaci. Velmi nepříznivá je podle nich hlavně situace dětí a dospívajících, kteří pijí alkohol.
Csémy a Nešpor uvedli, že většinu úkolů Evropského akčního plánu o alkoholu na roky 2000 až 2005 se nedaří plnit vůbec, nebo jen omezeně či formálně. Platí to třeba o pořádání mediálních kampaní, o zákazu podávání alkoholu mladistvým a při sportovních nebo rekreačních aktivitách pro mladistvé a o povinných vzdělávacích a léčebných programech pro řidiče, kteří mají problémy s pitím a opakovaně se dopouštějí dopravních přestupků.
Odborníci upozornili, že vysoká spotřeba alkoholu v Česku je příčinou vyššího počtu úmrtí, úrazů, dopravních nehod, otrav, sebevražd, jaterních a nádorových onemocnění, vyšší nemocnosti, nižší produktivity práce a horší konkurenceschopnosti českých pracovníků. "Roste riziko problémů působených nealkoholovými drogami u dětí a dospívajících. Alkohol patří k průchozím drogám a jeho pití v časném věku je pro děti a dospívající rizikovým faktorem ve vztahu k jinými návykovým látkám," varovali Csémy a Nešpor.
Lékaři a vědci přitom tvrdí, že mírné pití alkoholu může být zdraví prospěšné. „Pivo obsahuje toilk různých látek, které prospívají zdraví, jako zřejmě žádný jiný nápoj,“ uvedl například šéf Budvaru Jiří Boček na nedávném pražském setkání věnovaném pozici piva v gastronomii. Také ve vínu je řada látek, které mohou například posilovat organismus a bránit nebezpečí infarktu. Všichni se ale shodují v jednom: problémem je množství, které člověk vypije.
