Největším z programů je Režim Ukrajina. Ten funguje tak, že si česká firma vytipuje na Ukrajině zaměstnance, přijde za některou z podnikatelských organizací (třeba Hospodářskou komorou, Asociací malých a středních podniků nebo Svazem průmyslu) a ta jí pomůže zpracovat podklady a dá razítko. Dokumenty následně putují přes ministerstvo zahraničí na zastupitelské úřady do Kyjeva nebo Lvova, kde si žadatel může přednostně dojít vyřídit vízum.
Úplatek tisíc eur je minimum, popsal byznys s vízy podnikatel z Ukrajiny |
„Výhoda přijímání žádostí prostřednictvím těchto projektů je v zacílení na konkrétní české zaměstnavatele a že se tímto způsobem eliminují případní zprostředkovatelé,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zahraničních věcí Irena Valentová, proč celou agendu zaměstnaneckých víz přebraly specializované programy.
Cizinci v Česku
Visapoint je systém provozovaný externím dodavatelem, který „pouze“ domlouvá schůzky na velvyslanectví v Kyjevě nebo konzulátu ve Lvově. Vzhledem k tomu, že na východě Ukrajiny už tři roky trvá konflikt a v Česku je zároveň velmi nízká nezaměstnanost, poptávka po pracovních vízech výrazně převyšovala nabídku.
Víza v rukou překupníků
Internetový systém Visapoint si s tím nedovedl poradit. A co hůř, vyrostl kolem něj systém přeprodávání schůzek na konzulátu za stovky eur (situaci okolo Visapointu na Ukrajině jsme popisovali i zde). MF DNES to tak popsalo několik lidí s vlastní zkušeností, o problému zveřejnil velkou reportáž i Český rozhlas.
Počty víz pro UkrajinceLetos se očekává vyčerpání všech 10 200 žádostí. Do toho je započítán jak Režim Ukrajina pro jakékoli zaměstnance, tak i menší programi pro konkrétní specializované pracovníky. Momentálně (tedy po prvním čtvrtletí) se už zpracovává 4 tisíce žádostí. V roce 2015 vyřídily české úřady na Ukrajině 1 070 žádostí o zaměstnanecké karty a loni (kdy už nabíhal Režim Ukrajina) to bylo 2 434. Sousední Polsko od vypuknutí konfliktu vydalo pracovní víza bezmála milionu Ukrajinců. Odhadem desetitisíce z nich pracují v Česku. Cizinecká policie i inspektorát práce to však považují za nelegální. |
Například Ukrajinec Oleksandr popsal situaci ze začátku letošního roku takto: „S kolegou Vasilem a za podpory našich rodin se od 22. února, kdy nám přišly potřebné dokumenty přímo od zaměstnavatele z Česka, dobýváme nonstop do systému Visapoint. Den máme rozdělen na dvě směny po dvanácti hodinách a zkoušíme se registrovat každých pět minut. Bohužel bezvýsledně,“ popisuje zatím neúspěšný žadatel stejný příběh jako několik dalších. Zároveň dodává, že o možnosti řešení problému každý ví.
„Před ambasádou operují stále stejní lidé a za úplatek 200 až 300 eur nabízejí konkrétní datum návštěvy na konzulátu. Klidně i hned na příští den,“ popisuje. Jeden jeho známý podle něj nabídky využil. A úspěšně. „Nikomu nevadilo, že jméno v registraci přes Visapoint je jiné než skutečné jméno v jeho pase. Bez problémů dostal zaměstnaneckou kartu,“ říká Oleksandr.
Valentová z ministerstva zahraničí tento scénář (který popsalo několik Ukrajinců) odmítá. „Uvedené informace nejsou pravděpodobné, zásadně jsou přijímány žádosti osob s registrací v systému Visapoint se shodnými údaji,“ říká.
Chvályhodné, ale pomalé
Od 20. března je Visapoint na Ukrajině určený už jen na jiné typy víz než pracovní (například krátkodobé nebo pro sloučení rodiny). S těmi se nekšeftuje ve velkém, a tak se schůzky na požádání o ně dají přes systém domluvit snadněji.
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu, který inicioval vyjednání zrychleného režimu „dovozu“ ukrajinských zaměstnanců, vládu za jeho zřízení a nynější posílení chválí. Výhrady má ke stále omezené kapacitě. „Mysleli jsme si, že to bude fungovat rychle, ale stále trvá vyřízení žádosti měsíce. Je také pravděpodobné, že se desetitisícová kvóta vyčerpá už někdy okolo poloviny roku,“ říká Špicar s tím, že na českém pracovním trhu chybí momentálně 160 tisíc lidí.
Mluvčí ministerstva Valentová přiznává, že v současnosti trvá vyřízení jednoho žadatele i přes „zrychlený režim“ v průměru 109 dní. „S aktuálním posílením konzulátu ve Lvově by se tempo mělo zrychlit,“ dodává.
Video: V Česku pracuje sto tisíc lidí nelegálně, říká šéfka pracovních agentur:
