Od pražského magistrátu si za to vysloužila dvoutisícovou pokutu. Další tisícikorunu ji stála úhrada nákladů řízení. O sporu nejprve rozhodoval Městský soud v Praze, jeho verdikt byl ale jasný - majitelka se dopustila přestupku. To nyní potvrdil i Nejvyšší správní soud.
Problematiku upravuje autorský zákon. Podle něj musí hospodský, majitel baru, ale třeba také soukromý lékař, který pouští hudbu pacientům v čekárně, platit Ochrannému svazu autorskému odměnu.
Za jednu věc tři platby?
Tu ale odvádí už samotný rozhlas nebo televize. Proto se ozývají kritické hlasy, podle kterých umělci dostávají zaplaceno za jednu věc dvakrát: za vysílání díla a za jeho zpřístupnění veřejnosti.
"Pokud přenos rozhlasového nebo televizního vysílání díla uskutečňuje jiná osoba než vysílatel, vzniká autorovi díla nárok na odměnu dokonce třikrát," uvedla tisková mluvčí Nejvyššího správního soud Sylva Dostálová. Takový výklad je ale podle odborníka na autorské právo Petra Ostrouchova velmi kontroverzní.
"Dojem, že autorovi náleží za totéž odměna dvakrát či třikrát, není správný a bývá často výsledkem laické úvahy a nepochopení systému a obsahu autorských práv. O to překvapivější je, že se takto prezentovaný neprávní závěr nachází v tiskové zprávě Nejvyššího správního soudu a do určité míry relativizuje podstatu rozhodnutí," uvedl pro iDNES.cz.
Každý z uvedených způsobů užití je totiž podle něj samostatný, a není proto možné říct, že autor dostává zaplaceno "za totéž třikrát". Pokud chce restauratér pouštět hudbu, je jeho podnik příjemnější, má větší tržby a tedy majetkový prospěch, za který musí zaplatit, domnívá se Ostrouchov.
Platby, piano nebo klid?
Majitelé restaurací ani barů nejsou z úpravy nijak zvlášť nadšení. Pokud se ale nechtějí dostat do konfliktu se zákonem, nezbývá jim nic jiného než platit.
"Pokud si pamatuju chodily nějaké kontroly, takže poplatky určitě platíme. Je to ale spíše věc majitele," řekl provozovatel pražské restaurace Čertův mlýn. "Neuvažovali jsme o tom, že bychom rádio vypnuli, to by se asi hostům nelíbilo," uvedla provozovatelka jiné pražské restaurace. "Že bychom ale z té situace byli nějak odvázaní, to teda nejsme," konstatovala suše.
"Jsou to asi čtyři tisíce ročně, ani přesně nevím, co tam máme, ale hrozí pokutami, takže nám nic jiného nezbývá," krčí rameny i provozovatel posázavského hotelu Troníček Jan Šmíd. "Poplatky za televize na pokojích naštěstí zrušili, jinak bychom je tam neměli," dodal.
Jinou možností je rádio prostě vypnout. "My jsme stylová restaurace, máme tady piano a já osobně jsem odpůrce veškerého zvukového smogu, takže tenhle problém vůbec neřeším," uvedl provozovatel českokrumlovské restaurace Na Louži Miroslav Vocel.
