"Ochranné označení pomůže jak exportu českých sýrů a tím i jejich výrobcům, tak i spotřebitelům. Je pro ně dobrým vodítkem," vyjmenovala výhody chráněného označení česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová.
Na seznamech takřka tisíce výrobků, které se mohou pyšnit nějakým z označení EU, figuruje dosud 22 českých produktů. Jde třeba o Pardubický perník, Mariánskolázeňské oplatky nebo Hořické trubičky. V poslední době ochrannou značku získal také Pivovar Černá Hora.
U obou sýrů jde o vůbec první případ, kdy jsou z ČR zapsány sýry.
Podle českého europoslance Jana Březiny proti zapsání českých sýrů s modrou plísní protestovalo jen Slovensko. Následovat sice bude ještě oficiální vepsání na seznam, které ještě může nějakou dobu trvat, jde už ale jen o formalitu.
"V dramatické přetahované o nivu se Slováky jsme prokázali pevné nervy a hlavně schopnost přesvědčit o zeměpisných charakteristikách nivy rozhodující většinu členských států," míní Březina.
"Slovenské námitky se opíraly o tradici používání názvu niva pro sýry vyráběné na Slovensku. Vycházely z toho, že se nejedná o výrobek spjatý s určitým konkrétním místem, ale o druhové označení sýra," dodal.
Co EU registrujeEU rozlišuje tři druhy registrací: Chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručenou specialitu (TSG). První dvě jmenované známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení. |
