Nízký plat a černé odměny: jen pro zdravé a mladé

- Prodavač vydělával deset tisíc korun měsíčně - na výplatnici měl sice jen čtyři tisíce,ale zbytek mu majitel obchodu vyplácel na ruku. Oba si libovali, zaměstnanec byl spokojen s příjmem a zaměstnavatel proto, že mohl státu odvádět na daních a pojistném jen to nejnutnější. Ovšem jen do chvíle,než prodavač na celý měsíc onemocněl. Desetitisícový příjem se najednou smrsknul na necelé tři tisíce korun.

 Kdyby měl na výplatní pásce celou mzdu, kterou skutečně dostával, stonal by třicet dní za téměř sedm tisíc korun. Kombinace nízké oficiální mzdy a "černých" odměn je rozšířená zejména v malých pohostinstvích, obchodech, autoopravnách či stavebních společnostech.

Podnikatelé často tento postup obhajují: Je to výhodné pro naše zaměstnance, dostávají více, než kdybychom museli z jejich oficiální odměny hradit vysoké pojistné. Možná bychom kvůli vysokým odvodům v dnešní konkurenci úplně zkrachovali. Takové odměňování je však podle práva podvodem a trestným činem - podnikatel krátí stát o daně,sociální a zdravotní pojištění.

Zaměstnanci se může navíc vymstít ve chvíli, kdy například onemocní, chystá se na dovolenou včetně mateřské nebo když zaměstnání ztratí. Někdy může nepříjemně ovlivnit i výši starobního důchodu. Jako základ pro výpočet všech dávek včetně starobního či invalidního důchodu se totiž bere jen a jen částka uvedená v oficiálním platovém výměru.

Zaměstnavatel samozřejmě může v takové situaci svému pracovníkovi přilepšit, ovšem neexistuje na to žádný právní nárok. Pokud se mu do placení nebude chtít, může se zaměstnanec rozčilovat, jak chce. Pokud jednou přistoupil v pracovní smlouvě na nízkou mzdu, má smůlu.

Argumentovat tím, že přece nepobírá čtyři, ale téměř deset tisíc korun měsíčně,je zbytečné. Dohoda o vyšší odměně mezi zaměstnavatelem a pracovníkem se totiž uskuteční většinou ústně,na černé peníze žádná smlouva neexistuje.

"Neumím si představit, že by poškozený sehnal svědka, který by u soudu, kde by bylo nutné spor řešit, dosvědčil, že se obě strany dohodly vlastně na něčem jiném," říká předseda Odborového svazu pracovníků obchodu Alexandr Leiner.

Vyplácení "černých" odměn představuje riziko i pro zaměstnavatele. Jde totiž o podvod - podnikatel neodvádí z vyplácených peněz řádně daň, za což mu hrozí až vězení, a neodvádí ani zdravotní a sociální pojistné.

V praxi ale není obojí právě lehce dokazatelné,neboť by musel někdo takového podnikatele udat, a navíc ho z jeho počínání usvědčit.

"Pokud jde o úmluvu, na kterou dobrovolně přistoupí obě strany,nehrozí podle pracovního práva zaměstnavateli žádný postih," konstatuje Eva Holánová z ministerstva práce a sociálních věcí. Je totiž řádně uzavřena pracovní smlouva a o "černých" odměnách žádný dokument neexistuje.

Viz Minimální mzda s doplatkem je rizikem pro podnikatele o zaměstnance (Odkazy Téma v pravém sloupci)