„Mnozí si vzali půjčky, aby podruhé daň v Česku zaplatili, a čekají, že jim je Nizozemsko pošle. Většina má smůlu, nizozemský finanční úřad nepošle ani korunu,“ říká kormidelník Petr, který si stejně jako ostatní „šífáci“ nepřeje zveřejnit své jméno.
Od finančních poradců, které si lodníci v Nizozemsku zaplatili, začínají chodit dopisy, že na peníze čekat nemají. „Bohužel vám musím sdělit, že holandský finanční úřad nebude vracet žádnou daň z příjmu, protože se ukázalo, že tato daň nebyla vaším zaměstnavatelem v Nizozemsku vůbec uhrazena,“ píše jednomu z „šífáků“ Radka Hartmanová, finanční poradkyně, která žije v Nizozemsku.
Lidé ze třetího světa
Daně po lodnících začaly české finanční úřady vymáhat loni v září na základě smlouvy z roku 1974 mezi Českem a Nizozemskem. Ta říká, že zaměstnanci na palubách nizozemských letadel a lodí platí daně v Česku.
Pro český stát přitom nejde o zanedbatelné peníze. „Celková částka doměřené daně v současné chvíli činí 29 milionů korun. Týká se celkem 270 lodníků a tří zdaňovacích období, tedy let 2013, 2014 a 2015,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík. Většina lodníků platí daně v Ústeckém kraji, v ostatních krajích jde jen o jednotlivé případy.
Lodníci se domnívají, že takové druhé zdanění výdělku je v rozporu s evropským právem, které zaručuje všem zaměstnancům v Evropské unii stejné podmínky, mimo jiné je chrání před dvojím zdaněním. Šance, že se situace změní, je malá.
Jedinou naději skýtala možnost, že jim chybně odvedené daně vrátí nizozemské úřady. Jenže se ukazuje, že v řadě případů nic vracet nemohou.
Nizozemští zaměstnavatelé totiž daně za „šífáky“ neodvedli, přestože jim je strhli ze mzdy. „Na výplatní pásce mám čistou výplatu 1 750 eur, hrubou mzdu 2 175 eur. Daně jsem tedy platil ze svého, stejně jako zdravotní pojištění, a zaměstnavatel mi strhával sociální pojištění. Protože daň neodváděl, nic mi nevrátí. Je s podivem, že takto postupovalo mnoho zaměstnavatelů, odhadujeme to tak na polovinu a týká se to nejčastěji lodníků. U kapitánů je zaměstnavatel vstřícný,“ říká Petr.
„Za mě rejdař daně také neplatil, a když jsem je chtěl, odpověděl mi, že nemám šanci uspět, ať klidně jdu k soudu, že s lidmi ze třetího světa jednat nebude,“ říká kormidelník František.
Podle ankety redakce MF DNES, které se zúčastnilo přes sto „šífáků“, 52 procent lidí z Nizozemska odchází pracovat do Německa, Lucemburska či Belgie. „Každý den práce v Nizozemsku znamená neustále rostoucí daně, které budu muset podruhé zaplatit na českém finančním úřadě,“ řekl lodník René.
Ostatní nadále pracují v Nizozemsku a vyčkávají, co bude dál. Mezitím se snaží komunikovat s nizozemským finančním úřadem a rozhlížejí se po práci jinde. Čtyři procenta „šífáků“ se přihlásila na český úřad práce.
Na mrtvém bodě
„Ani se nedivím, že toho mají dost. V Nizozemsku nám mzdy zdanili podle výše výdělku osmi až patnácti procenty, podruhé v Česku. Kvůli české superhrubé mzdě se tak daní i již zaplacené zdravotní a sociální pojištění. Z výplaty mi zbyla polovina,“ dodává František.
Ministerstvo financí od začátku prohlašuje, že lodníkům vychází vstříc a jedná i s nizozemskou stranou. „Přistoupili jsme ke zcela výjimečným krokům, lodníci například mají návod, jak si požádat o vrácení daně v Nizozemsku, a česká finanční správa vyzve tu nizozemskou k nejrychlejšímu vyřizování těchto žádostí,“ řekl loni v září mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec s tím, že v minulosti problém s vracením daní nebyl.
Ministerstvo financí je vývojem zaskočeno a nedokáže říci, jak postupovat dál. Každopádně nyní mají desítky rodin lodníků vysoké dluhy, které budou muset splatit.
