Pan Miloslav ze Vsetína a jeho rodina jsou důkazem toho, že ne všichni si na snížení daní z výdělků přilepší. Přijdou totiž o společné zdanění, které jim letos přineslo do rodinné peněženky více peněz, než jim dá schválené snížení daní příští rok.
"Naše rodina na reformě prodělá i bez toho, abych započítal vliv zvýšené daně z přidané hodnoty na potraviny a další věci," říká pan Miloslav.
Mění se daně, mění se dávkyRodina pana Miloslava na tom bude hůře než dnes i bez zdražení potravin. Měsíčně přijde zhruba o dvě stě korun. On pracuje a má mírně nadprůměrný plat, manželka je zaměstnaná na poloviční úvazek. Ztrátu peněz ze společného zdanění jim proto nevykryje zvýšená sleva na dani na nepracujícího partnera.
V podobné situaci jako rodina ze Vsetína na tom bude řada dalších domácností, pro které bylo společné zdanění výrazným přínosem do rozpočtu. Platilo, že čím větší rozdíl v příjmech manželů, tím více mohla rodina získat zpět od finančního úřadu.
Společné zdanění ztrácí se zavedením jedné daně z příjmu ve výši patnácti procent smysl, a proto se jej vláda v rámci celé reformy rozhodla zrušit.
400 tisíc párů přijde o úsporu
Letos možnosti rozdělit si příjmy napůl a zdanit je nižší sazbou využilo více než 400 tisíc párů, které na něm získaly zpět šest miliard korun. V průměru na jednu rodinu to dělá úsporu 15 tisíc korun na rok.
Ještě příští rok se manželé s dětmi využívající společné zdanění zásahu do peněženky bát nemusí. V květnu 2008 ještě dostanou zpět peníze ze společného zdanění. Ty se totiž vyplácejí zpětně za předchozí rok po podání daňového přiznání.
Zdražení potravin je další problém. Kvůli němu se z reformy můžou radovat až lidé s platem nad čtyřicet tisíc korun, kterým v peněženkách zůstane tisíc a více korun měsíčně.
Další tiché minusy reformy
Schválený daňový balík reforem má i další ne tak viditelné dopady, které ve výsledku lidem úspory ze snížení daní zkrátí, nebo je dokonce dostanou do minusu.
Jedná se třeba o zaměstnance, kteří si dnes odpočítávají z daní zaplacené úroky z hypoték, platby na penzijní připojištění či životní pojistky. O odpočty sice nepřijdou, v tom se žádné změny politici dělat neodvážili, ale na daních z nich zpátky získají méně peněz.
Zatímco dnes lidé s lepšími příjmy spadají až do 32procentní sazby daně z příjmu, se zavedením jedné patnáctiprocentní sazby se jim například odpočty z hypotéky výrazně sníží.
Například člověk se 40tisícovým hrubým platem dnes může díky odpočtům úroků z hypoték získat za rok od finančního úřadu zpět skoro deset tisíc korun. Příští rok při stejné hypotéce a výši úroků dostane ani ne polovinu. Na druhou stranu se tomuto zaměstnanci zvedne plat o 800 korun. V konečném součtu, s menší vratkou z hypotéky, bude mít na účtě o 400 korun navíc.
Sníží se i odpočty z penzijního připojištění
Podobné počty platí i pro penzijní připojištění i životní pojistky. U penzijního si člověk může z daňového základu odečíst příspěvky přesahující 500 korun (maximálně ale 12 tisíc korun ročně), u životní pojistky vše, co zaplatí. U penzijního připojištění se tak maximální daňová úspora, která dnes dosahuje 3840 korun, sníží od příštího roku zhruba o tisícovku.
Na těchto méně viditelných dopadech reformy výrazně ušetří státní kasa. Dnes podle propočtů expertů vrací stát lidem, kteří mají hypotéky, penzijní či životní pojistky, ročně na daních skoro pět miliard korun. Příští rok už by to mělo být o dvě miliardy méně.
Banky, penzijní fondy a životní pojišťovny svorně tvrdí, že se menší atraktivita jejich finančních výrobků do zájmu o ně nijak nepromítne. Podle šéfa Penzijního fondu České pojišťovny Ivo Foltýna se bude penzijní připojištění jevit jako méně atraktivní jen na první pohled.
"Na druhé straně snížení daní povede k vyšším příjmům zaměstnanců i firem, což by mělo mít pozitivní efekt na výši úspor v penzijních fondech," říká Foltýn.
Jiří Rusnok, ředitel ING Penzijního fondu, dodává, že většina lidí dnes také spoří menší částky. "Daňové výhody tak využívá jen deset procent všech klientů penzijního připojištění," uvádí.
Penzijní připojištění a životní pojistky čeká ještě jedna změna, která se jejich poskytovatelům moc nelíbí. Zaměstnanec nově nebude muset zdanit příspěvek na penzijní či životní pojištění, který dostal od firmy, jen pokud se vejde do limitu dvou tisíc korun měsíčně pro obě pojištění dohromady.
Dnes je jiný strop pro penzijní a jiný pro životní pojištění. Změna bude nevýhodná pro zaměstnance s vyšším příjmem, protože současný strop u penze je daný procentem z příjmu.
