Lidé, kteří si budou brát novou hypotéku nebo ji budou po třech letech refinancovat, dostali více času na dosažení výhodných úroků. Zatímco dosud byly nejčastější prognózy na růst dvoutýdenní repo sazby centrální banky, od níž se odvíjejí tržní úroky v ekonomice, na jaro, díky nízké inflaci to může být později. Například Česká spořitelna čeká první zvýšení úroků od ČNB až ve třetím čtvrtletí letoška. Guvernér centrální banky Miroslav Singer odmítl úroky s ohledem na pravidla ČNB komentovat.
Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila jsou aktuální tržní úroky kvůli obavám bank z rizika výše, než by odpovídalo rekordně nízké repo sazbě ve výši 0,75 procenta.
"Tříměsíční sazba, za niž si vzájemně půjčují banky, je teď 1,22 procenta. To by za normálních okolností odpovídalo repo sazbě centrální banky ve výši jednoho až 1,25 procenta," propočítává Navrátil.
Nejpomaleji za pět letInflace v lednu vzrostla "jen" o 0,7 procenta |
Jinak řečeno – banky se teď částečně regulují samy a mají také polštář, aby případné zvýšení základní úrokové sazby od ČNB nepřenášely na klienty. To je další argument pro to, že by komerční sazby na hypotékách nemusely jít v první polovině roku nahoru. Bude ovšem také záležet na apetitu lidí kupovat nemovitosti, na růstu celé ekonomiky (a tím na případném snižování či zvyšování rizika) a na konkurenčním boji bank.
Na jaře, kdy začíná realitní nákupní sezona, totiž peněžní domy obvykle přicházejí s akčními nabídkami na podporu svých prodejů. Hypoteční sazby od loňského dubna nepřetržitě klesají a podle Fincentrum Hypoindexu, který zkoumá průměrné úroky na trhu, byly v prosinci 4,23 procenta. To je srovnatelné s rokem 2007.
Jak rostly a klesaly ceny.
V lednu sice některé banky zdražily, a možná se proto trend o několik desetin procenta otočí, ke skutečnému zdražování však není důvod. Poptávka po realitách stále kulhá.
Podobně se nedaří ani takzvané poptávkové inflaci, tedy inflaci spojené s domácí poptávkou lidí či firem. Ta je stále záporná, což zjednodušeně znamená, že zákazníci neutrácejí a tlačí tak ceny dolů.
"Česká ekonomika se evidentně nepřehřívá," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. K nízké lednové inflaci letos přispěla také vláda, která na rozdíl od loňska od Nového roku nezvyšovala spotřební daně ani DPH. Úplně jinak to může být za rok, kdy má začít platit jednotná DPH ve výši 19 procent kvůli financování důchodové reformy. Samo ministerstvo financí v takovém případě odhaduje, že jen tímto vlivem by se inflace zvýšila o 1,9 procentního bodu.
Teď táhly ceny nahoru hlavně faktory, které nesouvisí přímo s Českem. Šlo hlavně o zdražování potravin a pohonných hmot. Jídlo táhne nahoru velká poptávka ve světě a horší počasí, respektive úroda. Ropu zase nepokoje v Egyptě. Rostly také regulované nájmy, ale ne tak rychle, jak se analytici domnívali. Je možné, že lidé s nově deregulovaným nájemným ještě nepřistoupili na dohody s majiteli.
