Federální výbor pro operace na otevřeném trhu úrokové sazby snížil letos už posedmé. Tentokrát to bylo znovu o čtvrt procentního bodu. Nejdůležitější úroková sazba na federální fondy klesla až na 3,5 procenta, přičemž na začátku roku byla na 6,5 procentech.
Šéf Federálního rezervního systému (Fed) Alan Greenspan se pro snížení rozhodl ve snaze dát rozhodující impuls k rozhýbání americké ekonomiky. Při nižších sazbách se totiž nevyplácí spořit a lidé více utrácejí. Firmy si navíc mohou brát levnější úvěry a investovat.
|
Aktuální informace |
Současné údaje o klesajících cenách, rostoucím zájmu o nové byty, očekávaném zlepšení na trhu práce a stabilizaci výroby naznačují, že hospodářství USA by mohlo být z krize venku, nebo že má alespoň nejhorší za sebou.
Fed je svým pružným snižováním sazeb dáván za příklad Evropské centrální bance. Ta ale vždy tvrdila, že jejím úkolem je hlídat stabilitu eura, ne pomáhat skomírající ekonomice. Právě kvůli obavám z inflace v eurozóně byla letos mnohem obezřetnější než Fed.
Podle odborníků je pravděpodobné, že vzhledem ke snížení rizika inflace bude na svém zasedání na konci srpna Fed následovat a sazby rovněž sníží.
