Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

NKÚ: Eurodotace na podporu venkova šly i na rodinné kotelny či rozhledny

  8:49aktualizováno  8:49
Z evropských dotací na rozvoj českého venkova byly hrazeny i projekty, které žádný rozvoj nepřinesly. Zjistili to pracovníci Nejvyššího kontrolního úřadu. Z peněz na naučné stezky se stavěly i rozhledny či altány, dvě desítky dotovaných kotelen na biomasu kontroloři objevili v rodinných domech. Ministerstvo zemědělství se závěry kontroly nesouhlasí.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

„Závěry kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu se týkají období let 2010 až 2013, kdy na zemědělském rezortu působilo předchozí vedení,“ reagoval na zprávu NKÚ tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.

„Kontroloři například prověřili 36 dotovaných kotelen na biomasu a zjistili, že 20 z nich bylo umístěno v rodinných domech, přestože dotace měly sloužit k podpoře podnikání. Příjemce dotace navíc po pěti letech, po které byl povinen kotelny provozovat, nabídl v některých případech kotle za stovky tisíc korun k odkupu za symbolickou cenu 10 korun,“ popsala mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Olga Málková.

Jordán k tomu dodal, že ministerstvo provádělo veškeré kroky v souladu s Evropskou komisí a dalšími poradními orgány. „V případě kritizovaných kotelen na biomasu je informace o odprodeji vytržená z kontextu a zkreslená. Tato zařízení sloužila k rozšíření příjmů zemědělských podnikatelů i mimo agrární oblast (výroba tvarovaných biopaliv) a zároveň pomáhala vytápět objekty třetích stran, včetně rodinných domů,“ sdělil Hynek.

Podle něho byly s majiteli vytápěných objektů uzavřeny dlouhodobé smlouvy na dodávky tepla, na pět let s možností prodloužení. Po pěti letech slouží kotelny i nadále svému účelu, pouze podle Hynka dojde ke změně vlastnických práv.

Špatně nastavená dotační pravidla vedla podle závěrů NKÚ i k tomu, že z peněz na naučné stezky příjemci dotací stavěli další stavby, jako byly třeba rozhledny nebo altány.

„Například u dotace ve výši 1,3 milionu korun na 190 metrů dlouhou naučnou stezku představovaly náklady na postavení rozhledny 87 procent proplacených peněz. Samotná stezka při kontrole na místě nebyla v terénu znatelná a naučné tabule chyběly úplně,“ dodala Málková.

„Rovněž v případě podpory cestovního ruchu ministerstvo zemědělství povolovalo budování přírodních nebo naučných stezek v zemědělské krajině. V souvislosti s tím byla podporována i výstavba rozhleden, vyhlídek a odpočinkových míst (altánů), protože tyto atraktivní záchytné body přispívají k rozvoji kulturní venkovské krajiny a lákají turisty k návštěvě,“ doplnil mluvčí ministerstva a přiznal, že resort významně neomezoval výši výdajů, které žadatelé mohli využít na další stavby v rámci budovaných stezek.

„Kontroloři narazili i na případ, kdy z dotací na stavby a technologie živočišné výroby proplatilo ministerstvo zemědělství i výstavbu silážního žlabu, který živočišné výrobě nikdy nesloužil ani sloužit neměl,“ uvedla Málková.

Ministerstvo navíc podle NKÚ nedisponovalo přesnými a dostatečnými informacemi o pokroku a účinnosti programu. „Externí hodnotitelské firmy někdy prováděly šetření na malých vzorcích respondentů. Například jedna z nich oslovila telefonicky 15 respondentů a na základě toho vyhodnotila efekt opatření, které mělo zasáhnout 119 tisíc lidí a z veřejných rozpočtů na něj mělo jít 17 milionů eur,“ dodala Málková.

I informace o šetření na malém vzorku jsou podle mluvčího ministerstva vytržena z kontextu. „Neboť telefonické oslovení respondentů, v tomto případě vzdělávacích subjektů a účastníků vzdělávání, sloužilo jen jako podpůrná aktivita k širšímu dotazníkovému šetření, které zahrnulo 238 respondentů,“ vysvětlil Jordán.

Územně podle něho byla pokryta celá republika a hodnotitel dbal na to, aby byla zastoupena co možná nejpestřejší škála typů poskytovaného vzdělávání.

Kontroloři prověřili projekty za 375 milionů

NKÚ zkontroloval i Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který proplácí dotace z Programu rozvoje venkova. Jeho kontrolní systém byl podle úřadu účinný jen částečně. Celkem kontroloři oznámili příslušnému finančnímu úřadu podezření na porušení rozpočtové kázně ve výši 8,5 milionu korun.

„SZIF například neukončil zpracovávání jedné žádosti o dotaci, i když neodpovídala podmínkám pro získání podpory, a poskytl na jejím základě dotaci přesahující šest milionů korun,“doplnila Málková.

Kontroloři prověřili 34 projektů i na straně příjemců dotací. Dva z nich podle závěrů kontroly nezachovali projekty v plném rozsahu po celou dobu udržitelnosti.

„V několika případech bylo Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu vytýkáno, že povolil žadatelům vyšší počet změn termínu pro předložení žádosti o proplacení, než stanovují závazná pravidla. V těchto případech jde o rozdílný výklad Pravidel NKÚ a SZIF,“ přiznal Jordán.

V případě, kdy příjemce dotace žádal o změnu způsobu financování na leasing, jehož součástí je i prodloužení realizace projektu, nebylo toto podle něho považováno za další žádost o změnu termínu. „Abychom zamezili rozdílnému výkladu, pro nové programové období již další prodloužení termínu na základě leasingové smlouvy nebude možné,“ doplnil mluvčí.

NKÚ kontroloval prostředky rozdělované ministerstvem zemědělství v rámci Programu rozvoje venkova (PRV) v letech 2010 až 2013. Kontroloři prověřili 120 projektů, které získaly dotace v celkové výši přesahující 375 milionů korun. Program má přispět k modernizaci zemědělských podniků, podpoře podnikání, rozvoji cestovního ruchu nebo rozvoji a obnově vesnic.

„Všechny zpochybňované projekty byly řádně zrealizovány dle záměru, v žádném případě nejde o pochybení, která by vedla k finanční ztrátě veřejných finančních prostředků,“ upozornil v reakci na zprávu NKÚ mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordan.

Ministerstvo podle něho také odmítá tvrzení NKÚ, že nedisponoval přesnými a dostatečnými informacemi o pokroku a účinnosti programu, na základě kterých by bylo možné vyhodnocovat efektivnost poskytovaných dotací, a případně upravit svou strategii.

„Byl zaveden systém průběžného sledování naplňování programu, kdy v pravidelných intervalech byla jednotlivá opatření vyhodnocována. V roce 2010 bylo provedeno střednědobé hodnocení zaměřené na všechna opatření PRV a zjištěné informace byly dále využity při úpravách programu,“ doplnil Jordán s tím, že zpráva o tomto hodnocení PRV byla přijata Evropskou komisí a nebyl shledán žádný nedostatek. „Naopak ze strany Evropské komise byly vyzdviženy její kvality,“ poznamenal mluvčí.

Doplnil, že během 21 výzev vyhlášených pro žadatele v rámci PRV, bylo do konce roku 2014 schváleno k podpoře zhruba 35 tisíc konkrétních projektů v celkovém finančním objemu téměř 44 miliard korun.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.