Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jedno inkasní místo už stálo 3,5 miliardy a stále neexistuje, kárá NKÚ

  8:47aktualizováno  9:21
Ačkoli projekt jednoho inkasního místa pro výběr daní, cel a pojistného stál už miliardy, jeho dokončení je v nedohlednu a správa daní a pojistného se nezjednodušila. Nejvyšší kontrolní úřad navíc zjistil, že peníze šly na výdaje, které s jednotným inkasním místem nesouvisely. Podle ministerstva financí veškerá pochybení padají na předchozí vlády.

Nejvyšší kontrolní úřad. | foto: Lukáš Bíba, MF DNES

Jak totiž v reakci na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) sdělil mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec, po nástupu ministra financí Andreje Babiše (ANO) bylo nezbytné vzhledem k celkové nedotaženosti a problematičnosti projektu zavedení projekt zcela zrušit.

Vedení projektu podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) neplnilo své úkoly, neinformovalo vládu a projekt nekontrolovalo. Projekt schválila vláda v roce 2008, v ostrém provozu mělo být jednotné inkasní místo (JIM) spuštěno od začátku roku 2014. Vláda ale pak termín spuštění ještě o rok posunula a poté termín dokončení zrušila, o novém nerozhodla a projekt neukončila.

Jednotné inkasní místo mělo zjednodušit a zefektivnit, tedy zlevnit výběr daní, cel a sociálního a zdravotního pojistného. Jejich plátce je měl nově odvádět na jediné místo prostřednictvím jediného formuláře a fakticky tak komunikovat s jedinou institucí.

Peníze šly na odměny či nové vozy

Podle kontrolorů vyčerpaly Generální finanční ředitelství (GFŘ), ministerstvo financí (MF) a Generální ředitelství cel mezi lety 2009 až 2015 na projekt téměř 3,5 miliardy korun. Úřad prověřil využití 2,6 miliardy korun a zjistil, že peníze putovaly na výdaje, které s projektem nesouvisely.

„Vedení projektu navíc tyto výdaje ani neschválilo,“ uvedl NKÚ. Podle něj přes 80 procent prostředků vyčerpalo finanční ředitelství, které z nich hradilo například běžné výdaje na pořízení, obnovu a údržbu IT zařízení, platy a mimořádné odměny svých zaměstnanců, nákupy a rekonstrukce budov, v nichž finanční orgány sídlí, nebo třeba nákup nových služebních osobních aut. Ředitelství cel zase za peníze určené na JIM nakoupilo například uniformy a opravilo velkokapacitní rentgen.

Přitom informační systém JIM, který měl propojit informační systémy jednotlivých správců daní a pojistného a zajistit tak jejich jednotný výběr, vůbec nezačal vznikat. „Vedení projektu dokonce ani nepověřilo MF či GFŘ, aby na něj vypsalo zakázku, a neexistuje ani kompletní návrh architektury tohoto informačního systému,“ upozornil NKÚ.

Veškerá pochybení, která NKÚ zjistil, padají podle ministerstva financí na předchozí vlády. Po Babišově nástupu byl projekt zrušen. „Veškeré výdaje, které byly od této doby na projekt JIM a související technickoorganizační opatření ze strany Finanční správy vynaloženy, vyplývaly z dříve uzavřených smluv, přičemž Ministerstvo financí jako takové již v letech 2014 a 2015 neinvestovalo do nákladů souvisejících s projektem JIM ani jedinou korunu,“ uvedla za MF Kateřina Vaidišová.

Ministerstvo financí s výtkami NKÚ v zásadě souhlasí. Je ale podle něj třeba říct, částka 3,5 miliardy byla, až na dílčí pochybení zjištěná NKÚ, čerpána na související technickoorganizační opatření (např. převedení cca 500 pracovníků zdravotních pojišťoven a ČSSZ do Finanční správy a další výdaje související se zajištěním, proškolením a vybavením personálních kapacit). „Přesto, že se nejednalo o vyloženě neúčelné vynakládání prostředků, považuji takovou praxi za nepřijatelnou a netransparentní, neboť souvislost těchto nákladů s projektem, na který byly rozpočtovány, byla nedostatečná a zpochybnitelná,“ uvádí ministr financí Andrej Babiš. Případy, u kterých bylo identifikováno skutečné porušení rozpočtové kázně v celkové výši 41 mil. Kč, již podle vyjádření MF řeší příslušné finanční úřady.

Řídící rada se sešla za sedm let jen třikrát

Řízení projektu měly na starosti rada a řídicí výbor projektu. Rada byla složena z ministrů financí, práce a sociálních věcí a zdravotnictví. Výbor tvořili zástupci jednotlivých resortů.

Podle NKÚ ale v době kontroly nebylo vůbec jasné, kdo ve výboru zasedal, protože na seznamu jeho členů, který MF kontrolorům předložilo, byla jména lidí, kteří už v resortech nepracují. Za sedm let se rada sešla jen třikrát, výbor pak jen patnáctkrát. „To se přirozeně negativně podepsalo na průběhu projektu,“ poznamenali kontroloři.

Podle kontrolního úřadu byl projekt od začátku velmi ambiciózní, integraci výběru příjmů státu takového rozsahu nemá žádná ze zemí EU. Českou vládu upozorňovala na rizika spojená s budováním JIM v takovém rozsahu Světová banka už v roce 2008 a o rok později doporučila zřídit speciální úřad jen pro projekt JIM, aby bylo jasné, kdo nese odpovědnost za výsledky projektu. Vláda ani MF se ale tímto doporučením neřídily.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.