Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Státních zakázek bez soutěže přibývá. Často bez důvodu, říká šéf NKÚ

  4:13aktualizováno  4:13
Stát rozděluje čím dál více zakázek v neprůhledných soutěžích, kterých se účastní pouze jedna firma. Ukazují to statistiky o veřejných zakázkách, které se silně míjí se sliby současné vlády o průhlednějším rozdělování peněz. Přístup k zakázkám kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad.

Registr motorových vozidel zkolaboval několik minut po spuštění. (9. července 2012) | foto: Karel Pešek, MAFRA

Jen za letošní rok podle statistik společnosti Econlab stoupl podíl celkové hodnoty zakázek zadaných v jednacím řízení bez uveřejnění prakticky dvojnásobně. Stát přes jednací řízení utratil letos zatím přes 20 miliard korun, tedy 14,6 % hodnoty všech uzavřených zakázek. Loni byl podíl 7,6 %, objem za celý rok 27 miliard.

„Vidíme, že se čím dál častěji využívá jednací řízení bez uveřejnění, tedy v podstatě zadání zakázky bez soutěže. Máme pocit, že se tento institut nadužívá a často k němu není důvod,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Jednací řízení bez uveřejnění se má podle zákona používat ve výjimečných případech, kdy není jiná možnost, než uzavřít zakázku s jedinou firmou. Úřady ale často používají toto řízení jako náplast pro svoji neschopnost vysoutěžit zakázku včas otevřeně.

„Většinou jde o pochybení konkrétních lidí, že se zakázka nestihla otevřeně vysoutěžit včas. Těžko říct, zda je to záměrně, nebo jen zaspali, ale je to systémově špatně,“ dodal Kala.

Vzorový příklad je podle něj mýto. „Od roku 2012 říkáme, že je potřeba soutěžit a nic se neděje. Někdo by za to měl už nést odpovědnost,“ řekl Kala. Dnes je už jisté, že smlouva s Kapschem se bude muset prodloužit.

Ministerstvo dopravy má podle statistik EconLab největší podíl zakázek uzavřených v jednací řízení bez uveřejnění: přes 80 %. Jde například o zakázku na provoz registru vozidel. Ministerstvo ji vyhlásilo teprve v dubnu, ačkoliv smlouva končí už na konci září.

Právě IT zakázky na provoz různých systémů pro stát bývají velmi často prodlužovány takto neprůhledně. Firmám nahrává i pomalost antimonopolního úřadu, který může celý proces zadávání výrazně prodloužit. To platí i v případě tendru na provoz centrálního registru vozidel: soutěž napadl dosavadní provozovatel, který nabídl v tendru výrazně nižší cenu než vítěz.

Podle Jiřího Skuhrovce ze společnosti EconLab, který se analýzou veřejných zakázek zabývá dlouhodobě, je nejhorší situace především v komunální sféře.

„Problém příští rok ještě posílí nový zákon, který v souladu s evropskými trendy podmínky pro jednací řízení bez uveřejnění dále rozvolňuje. Na západě si to ale mohou dovolit - tamní auditoři mají kontrolu hospodárnosti v popisu práce. U nás se často řeší jen formality a nesmyslné výdaje procházejí,“ dodal Skuhrovec.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.