Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přes DPH mizí sto miliard. Stát se proti únikům nedokáže bránit

  8:22aktualizováno  8:22
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil fungování nových mechanismů, které měly zlepšit výběr daně z přidané hodnoty a zamezit daňovým únikům. Kontrola ukázala, že jejich zavedení nedokázalo zabránit ještě větším krádežím. Daňové úniky rostou a v roce 2013 dosáhly 105 miliard korun. Nejvíce se na nich podíleli podnikatelé úmyslně zkreslující údaje.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Podle výpočtu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) byla míra daňových úniků v České republice v roce 2013 měřená mezerou DPH 25,7 % a dosáhla 105 miliard korun. „Od roku 2011 mezera DPH stále roste a podle údajů Evropské komise se pohybuje nad evropským průměrem,“ doplnila Málková.

NKÚ kontroloval výběr DPH za roky 2011 až 2013.

Úřad vyčíslil také podíl jednotlivých faktorů podílejících se na daňových únicích při výběru daně z přidané hodnoty (DPH).

„Nejvíce se na nevybrané DPH podíleli podnikatelé úmyslně zkreslující údaje, a to ze 40 %, tedy 42 miliardami korun. Na daňových únicích se dále podílely 7 % nelegální a stínová ekonomika a 25 % mezery DPH tvoří přírůstek nesplacených nedoplatků. Zbývajících 28 % mezery DPH tvoří například ostatní daňové úniky nebo chyby v daňových přiznáních,“ vyčíslila mluvčí.

Důvodů, proč nové instituty neměly větší dopad na výběr DPH, je podle kontrolorů víc. „Změny zákona o DPH nabývaly účinnosti už několik dní po svém schválení, takže finanční úřady neměly dost času se na ně připravit. Například na ověření 518 tisíc bankovních účtů měly finanční úřady jen tři měsíce a kontroloři zjistili, že to v dané lhůtě nestihly,“ poznamenala Málková.

Naopak pozitivní efekt podle ní mělo zavedení režimu přenesení daňové povinnosti. Přesto nelze vyloučit daňové úniky způsobené jeho chybným uplatňováním a zejména nedostatečnou kontrolou ze strany finanční správy.

„Pokulhávalo také rozhodování o nespolehlivosti plátců – ke konci roku 2014 jich úřady zveřejnily jen 156. To však podle NKÚ neodpovídá snížení počtu zrušených registrací, výši nedoplatků ani počtu subjektů, které neplní povinnosti,“ doplnila mluvčí.

Přijaté opatření na podporu podnikání – ustanovení o opravě daně za dlužníky v insolvenčním řízení – vyvolalo mnoho soudních sporů kvůli nejednoznačnosti výkladu zákona, rozhodnutí v této věci poskytl až Nejvyšší správní soud.

Generální finanční ředitelství navíc nesledovalo účinnost nových institutů. V ročních zprávách o činnosti Finanční správy ČR nebo v komentářích ke státnímu závěrečnému účtu zveřejňovalo pouze informaci o pozitivním dopadu zavedených institutů nepodepřenou žádnými údaji.

„Vládě a zákonodárnému sboru tak chybí zpětná vazba pro odpovídající reakci,“ uzavřela Málková.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.